Žebrák: Od bílé paní po hvězdárnu

20. listopad 2004

Bílou paní, hrad a hvězdárnu; to všechno má Žebrák. A měl i meteorit.

Město Žebrák leží na Berounsku a v jeho okolí se vypráví spousta tajemných příběhů.
Mluví se v nich například o bílé paní z nedalekého hradu Točníka, kterou prý kdysi vysvobodil ze zakletí žebrácký soused Kořínek - tím, že o Dušičkách, v zimě, ve sněhu a bos vykonal pokornou pouť do pražského svatovítského chrámu, kde nechal za nebohou duši sloužit mši. Vděčná bílá paní mu po sobě zanechala památku - otisk ruky na deskách modlitební knížky, která se pak v rodě Kořínků ze Žebráku dědila z generace na generaci. Poblíž Žebráku prožila kdysi své zvláštní setkání i jistá paní Balá, když ji v jednom letním podvečeru na cestě z Točníku do Hředel předjelo strašidelné spřežení. Ačkoliv prý jasně slyšela hrčení kol, frkání koní a práskání biče a dokonce ucítila prudký závan vzduchu, vidět prý nebylo nic.
14. října roku 1824 se nad Žebrákem stala další tajemná událost, která vzrušila celé okolí. Bylo kolem osmé hodiny ranní, když místní obyvatele vylekaly dvě záhadné ohlušující detonace, podobné výstřelům z děla, jejichž původ si nedokázali vysvětlit. Pak k nim z oblohy dolehl záhadný rachot, sykot a hvízdot. Jen ti největší šťastlivci však spatřili, jak se za těchto zvukových efektů z oblohy snáší několik velkých černých kamenů, meteoritů. Svědkem pádu byl v nedalekých Hořovicích náhodou i profesor K. A. Neumann, který už měl s meteority jisté zkušenosti; napsal o něm tehdy do novin. Jeho článek vyvolal rozsáhlé pátrání, které bylo úspěšné. Dva z kamenů našel žebrácký občan Kolbe na cestě z Žebráku do Praskoles a nález vzápětí výhodně zpeněžil. Kameny se dostaly do muzeí v Praze a Vídni, a také do londýnských a budapešťských sbírek. Letos v listopadu se ten největší, pražský kus, alespoň na jediný den do Žebráku vrátil. Místní hvězdárna totiž u příležitosti 180. výročí pádu kamene nabídla veřejnosti přednášku odbornice na meteority Marcely Bukovanské; při té příležitosti byl krátce vystaven i zmíněný meteorit.
O hvězdárně v Žebráku se pověsti nevyprávějí. Snad proto, že svou činnost obnovila po dlouhých letech až letos, 2. července. Tajemný vesmír tam můžete pozorovat každý páteční večer. Pokud vám zážitky nebudou stačit, navštivte pak ještě v noci webové stránky Občanského sdružení NUDLE pro podporu regionálních aktivit. Mají adresu www.tocnik.com a najdete na nich vybrané báje a pověsti z okolí Žebráku a Točníka. Jsou zpracované v podobě kreslených příběhů, a tak se při jejich četbě určitě dobře pobavíte, ať už na bílé paní a neviditelné kočáry věříte a nebo ne.

Frederik Velinský

Literatura:

Dvořák, O.: Záhada Bílé Paní. In: Magazín záhad, Praha 2001.
Stejskal, M.: Labyrintem tajemna aneb Průvodce po magických místech Československa. Praha 1991.
Tuček, K.: Meteority a jejich výskyt v Československu. Praha 1981.
www.hvezdarnazebrak.wz.cz
www.tocnik.com

Pravidelná rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá v rámci každého čtvrtého Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU.

Na titulní stránku.

autor: frv
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.