Zdědit zámek byl šok, říká současný majitel. Komnaty v Novém Městě nad Metují navštívil i Masaryk
Zámek v Novém Městě nad Metují ukrývá světově unikátní interiéry ve stylu vrcholné secese, art deco, rondokubismu a funkcionalismu. Jako své hlavní sídlo si ho zvolila na začátku 20. století rodina textilních průmyslníků, kteří byli povýšeni do rytířského stavu.
Rod patřil mezi nejvlivnější průmyslníky své doby a nevyhýbal se ani mecenášské činnosti. Bartoňové vydali ve 20. století kolem 10 milionů korun na dobročinné účely. „Můj praděda investoval peníze nejenom do zámku, ale i do rozvoje měst, podporoval nemocnice nebo bydlení pro lidi,“ říká současný majitel Joseph Michael Bartoň Dobenín.
Na unikátní přestavbě se podílel vyhlášený architekt Dušan Jurkovič. Na zámku tak už na začátku 20. století měli osobní i jídelní výtah, ústřední topení, telefon a byl sem zaveden elektrický proud. „Telefony byly mezi pokoji, což na tu dobu bylo vysoce moderní,“ vyzdvihuje žena majitele, Lenka Bartoňová. Podle výslovného přání Bartoňů architekt upravil zámek ve stylu secese v kombinaci s lidovým stavitelstvím.
Rod Bartoňů z Dobenína
Předci: Josef Bartoň, pradědeček současného pána, byl povýšen do šlechtického stavu v roce 1908. V roce 1912 navíc získal dědičný predikát „von Dobenín“. Za přínos pro textilní průmysl a filantropii získal titul rytíř a rodina erb.
Rodový erb: Symbolizuje zemědělství a textilní průmysl. Nechybí český lev.
Joseph Michael Bartoň Dobenín se narodil v roce 1970 v Kanadě. „Děda ani babička o životě na zámku moc nemluvili kvůli politické situaci v Evropě. Odešli do emigrace v roce 1948, když přišli o majetek po nástupu komunistů. Rozhodli se žít v Kanadě, tak to přijali a začali tam nový život,“ vzpomíná současný příslušník rytířské rodiny.
Zámecký šok
Do Čech se vrátili roku 1992. „Táta mi situaci vysvětlil, až když se po roce 1990 začalo mluvit o restitucích. Věděl jsem, že rodina je původně z Evropy, ale to, že měli zámky, továrnu v Náchodě a lesy, jsem nevěděl vůbec. Byl to velký šok.“
„Pak jsem si vzpomněl, že babička měla na stěně obraz. Bylo to Nové Město nad Metují a tam zámek. K tomu jsem se tenkrát jen dozvěděl, že to je město, odkud přišli. Do té doby jsme žili docela normálně. A najednou zámek.“
Tehdy třiadvacetiletý kluk z Kanady Joseph Michael pomýšlel na kariéru hokejisty, netušil, že zranění a rodinné dědictví přivane i jeho do Čech.
Se zámkem nepočítal
Když se vzpamatoval ze šoku, přiletěl se na zámek podívat o den dřív než rodiče. Chtěl si ho v klidu prohlédnout. „Nemohl jsem uvěřit. Táta se pak ptal, co na to říkám, tak jsem jen řekl: moc velký.“
Otec mu dal nabídku pracovat na zámku, ale Joseph Michael v Česku žít nechtěl. „Říkal jsem, že rád přijedu na návštěvu. Ale mezitím jsem o tom přemýšlel. V březnu 1994 se sem chtěla stěhovat mamka, tak jsem řekl, že přijedu na dva roky a třeba najdu příležitost, jak pomáhat. A jsem tu 31 let,“ usmívá se. „A moc se mi tu líbí. Ty kořeny tady cítím,“ dodává.
Zámecké komnaty navštívil i Masaryk
Zámek má celou řadu krásných místností, jednou z nejzvláštnějších je takzvaná Žebrovka. Jméno získala podle žebrové klenby. „Sám Jurkovič prohlásil, že Žebrová síň je to nejlepší z jeho tvorby,“ připomíná Lenka Bartoňová. Přesto současného majitele někdy až děsí. Najdete v ní totiž jeden stále se opakující motiv, a tím je rodinný erb. „Všude, kam se otočíte, je rodinný erb. Je tu hezky, ale tohle je pro mě overkill (až přehnané – pozn. red.),“ usmívá se zámecký pán.
Ložnice je velká jak konferenční sál, vše je vyřezávané v jednotném stylu. V roce 1926 jel kolem na pracovní cestu T. G. Masaryk. „Přespal tu jako host. Měl kávu a švestkové knedlíky, někde se dochoval i jídelní lístek,“ líčí Lenka Bartoňová.
Zámecké zahrady jsou dalším skvostem. Most podle návrhu Dušana Jurkoviče propojuje zámek se zahradami. „Z horní do dolní zahrady byl příkop, takže by se to muselo obcházet. Přes most se dá teď pohodlně přecházet z jedné úrovně do druhé,“ popisuje zámecká paní. Zimní zahrada je vyložená oblázky přímo z Metuje.
Zámek obnáší mnoho povinností. „Tátovo přání bylo, abych udělal všechno možný, aby zámek mohl pokračovat. Aby chodili lidé a seznámili se s tamní historií,“ plní přání rytířský potomek.
Přišel jsem z jiné země a žiju tu přes 30 let. V české zemi je moc hezky. Věřím, že do budoucna se lidé za svou zemi nebudou muset stydět, budou se sem rádi vracet, i zůstávat.
Joseph Michael Bartoň Dobenín
V létě vás majitelé Lenka a Josef Michael Bartoňovi Dobenínovi zvou nejen na prohlídku věže, ale také na další dva zámecké okruhy. Otevřeno mají od úterý do neděle od 9 do 17 hodin.
Jak se současný majitel a rodák z Kanady zvládl naučit česky? Kdo načesává koberce před prohlídkami? Kdy přijel na zámek první automobil? Jak dobře zná svůj zámek? Ptal se Patrik Rozehnal. Poslechněte si další unikátní rozhovor v letním speciálu Zámecké léto.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka






