Zázvor vás prohřeje, pomůže od bolesti a má i afrodiziakální účinky
Dávno tomu, přes Indický oceán a Jižní Čínské moře přivezli féničtí mořeplavci zázvor do Evropy. Dnes ho pěstují po celém světě. Víte například, že slovensky se zázvor řekne ďumbier?
Ve 13. a 14. století byl zázvor společně s černým pepřem nejčastěji obchodovaným kořením. Půl kila zázvoru stálo tolik jako celá ovce.
Tahle 1,5 metru vysoká rostlina připomíná rákosí a její květy se zase podobají orchidejím. Ze zázvoru používáme ale jenom oddenek. Ten obsahuje nejenom aromatické látky (zingiberen, bisabolen a další) a esenciální oleje, které zázvoru dodávají typickou vůni.
Zázvor je bohatý na vitamíny, sodík, draslík, hořčík, vápník, fosfor, mědi, mangan nebo železo. Všude seženete zázvor čerstvý, který můžete žvýkat, ale k mání je mletý sušený.
V kuchyni ho používáme k neutralizaci chuti – zvláště milovníci sushi tohle znají. Zázvor také ulehčuje od cestovních nevolností, pomáhá při bolestech hlavy, tiší svalové bolesti, má močopudné účinky, je považován za silné afrodiziakum a příznivě působí při léčbě nachlazení a chřipky.
Tak jestli se vám z toho ještě nezamotala hlava, pojďme na přípravu zázvorového nápoje. Jak na to?
Jednu polévkovou lžíci zázvoru nakrájeného na plátky zalijte půl litrem studené vody, přidejte kousek skořice a 2 hřebíčky, přiveďte k varu a vařte asi 10 minut. Až odvar poněkud zchladne, tak aby se dal pít, přidejte med.
Kousek zázvoru také výborně zvýrazní chuť masového vývaru. A pokud do vývaru přidáte i libeček, tak se budete při polévce jen oblizovat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
