Vstupní brána do Brd - to je Mirošov na Rokycansku
Město Mirošov si letos připomíná 660 let od první písemné zmínky. Najdete tu třeba barokně přestavěný zámek nebo tvrziště s kaplí a památnou lípou.
„Mirošov se pravděpodobně jmenuje podle dvoru nějakého Miroše, nebo Mireše,“ seznamuje s možným původem názvu města tamější kronikář Pavel Žižka. První písemná zmínka o Mirošově pochází z roku 1366, a týká se listiny, ve které Dobrohost z Ronšperka věnoval plat z usedlostí v Mirošově plzeňskému klášteru za zádušní mši za sebe a svého otce. Letos si Mirošov připomíná 660 let od první písemné zmínky.
V Mirošově stojí za pozornost tvrziště po zaniklé tvrzi Dvorec, někdy se můžete setkat také s názvem Dvořec. Tvrz byla založena ve 14. století, a v průběhu husitských válek zanikla. Na vrcholu tvrziště dnes stojí kaplička Panny Marie Lurdské. „Na vrcholku tvrziště, vedle kapličky roste nádherná památná lípa,“ přibližuje místo kronikář.
V Mirošově najdeme také zámek, který je v soukromém vlastnictví. Na katastru města se nachází zaniklá ves Chylice, jejíchž dnešním pozůstatkem je kostel svatého Jakuba Většího se hřbitovem. Pro turisty může být Mirošov vstupní bránou do Brd. Leží totiž na kraji brdských lesů. Pokud místo procházek holdujete spíše cyklistice, tak na kolech můžete vyrazit ven z Mirošova až do okolí Padrťských rybníků.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
