Vraťme na oblohu hvězdy!

O tom, jak vrátit na naši oblohu hvězdy, jsme si povídali s Pavlem Suchanem z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, který je místopředsedou a tiskovým tajemníkem České astronomické společnosti a zároveň místopředsedou organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie v České republice.

Připomeňme si nejprve, co to světelné znečištění je a čím negativně působí na člověka a obecně na celou přírodu.

Pavel Suchan: Světelné znečištění je zbytečně a nebo do špatných směrů vysvícené umělé světlo, které přidáváme navíc do přírodního prostředí. Je to to světlo, které nesvítí na ulici nebo na chodník, čili jak odborně říkáme do dolního poloprostoru, kam je určeno, ale především do horního poloprostoru. Tam si pak si najde nějakou částečku v ovzduší - vlhkost nebo nějaký prach, rozptyluje se na ní a působí, že vnímáme oblohu nad sebou čím dál tím světlejší. Že z ní jakoby mizí hvězdy. Najednou prostě už těch hvězd nevidíme tolik. Samozřejmě i šetrné osvětlování, které svítí skutečně jenom dolů, v sobě nějakou složku, která se odrazí obsahuje. I když budeme svítit úplně ideálně, tak nějaké světelné znečištění vyprodukujeme. Na druhou stranu jsou tady řešení, která umožňují, abychom svítili účelněji, úsporně, ohleduplně a bez nadsázky také ekologicky. Posluchači světelné znečištění znají, protože je velmi dobře vidět. Každý se s ním setkává. Je to taková ta světlá, většinou oranžová záře nad lidskými sídly, která se takto prozrazují už z velké dálky. To světelné znečištění nevzniká úplně nezbytně přímo nad tím sídlem samotným, ale vzniká v šikmých směrech. Čili - jsem-li producent velkého světelného znečištění, tak tím poškozuji i ty, kteří s ním nemají vůbec nic společného. Škodlivé nebo minimálně nepříjemné účinky má světelné znečištění v řadě oblastí lidského i přírodního života. Když to vezmeme z té lidské stránky, tak do světelného znečištění se započítává, nebo velmi intenzivně ho podporuje, také oslnění. Pokud budujeme svítidla, která nám svítí do očí, tak máme pocit, že potřebujeme ještě mnohem více světla za tím reflektorem, který nás oslnil. Samozřejmě, pokud je řidič nebo chodec oslněn, tak už vůbec nemluvíme o bezpečnosti. Maximální míra světla neznamená automaticky bezpečnější pohyb na chodnících a na ulicích. Pokud žijeme ve městě, kde už vlastně tmu neznáme a máme trvale velmi intenzivně osvětlenou noc, tak samozřejmě někdo neusne bez lampičky, takové případy také existují, ale v každém případě drtivá většina lidí spí ráda ve tmě. Znají to obyvatelé měst. Když přijedou někam na pobyt v horách, tak si řeknou: "Tady je opravdu ta tma úžasná, tady je ta hvězdná obloha nad námi." Dnešní vědci, zejména lékaři, pečlivě zkoumají závislost mezi tvorbou hormonu melatoninu, který vzniká skutečně jenom ve tmě, a nádorovými onemocněními, jejichž vzniku právě tento antioxidant v těle brání. Pokud jsme vystaveni nedostatku tmy, tak existují výzkumy, které už dávají do souvislosti vyšší výskyt nádorových onemocnění - u žen zejména rakoviny prsu a u mužů rakoviny prostaty. No a pak je to samozřejmě příroda. My jsme si zvykli, a také to určitě posluchači znají, osvětlovat památné stromy. To jsme se ale rozhodli my. Ten strom, když si počkáte až bude třeba prosinec, má zelené listy neustále, protože žije v úplně jiném klimatu a s prvním mrazem ty ještě zelené listy shodí. Jistě mu to nedělá dobře. Existují problémy ptáků, kteří se dezorientují zejména prosklenou architekturou, která svítí a vydává velké množství vnitřního světla do venkovního prostředí. Jsou známy úplně odstrašující záběry ze Spojených států a z Kanady, kdy nad těmi výškovými domy, které jsou navíc osvětlené zespoda a vrhají sloup světla nad sebe, krouží celou noc stovky ptáků, protože pták se orientuje za světlem. To ale v přírodě vydává Měsíc a nikoli dům. S tím souvisí i život hmyzu. Existují druhy, které potřebují jakousi prahovou tmu. To znamená, aby nastala taková tma, že mohou svůj noční život vykonávat plnohodnotně. Těch negativních vlivů je spousta, a to jsem ještě nemluvil o ekonomických vlivech, protože samozřejmě všechno to světlo, které nám způsobuje tyhle potíže a které přitom vysvítíme zbytečně, musíme také zaplatit. Čili saháme zbytečně do naší peněženky. Předpokládá se, že například ve Spojených státech se za jeden rok prosvítí zbytečně do těchto škodlivých směrů asi dvě miliardy dolarů. Snad se dá shrnout, že světelné znečištění je škodlivé, je zbytečné a je snadno napravitelné. Není tady žádné reziduum. Když vypnete svítidlo, tak je prostě tma. Cesta k nápravě existuje a může být poměrně rychlá, jenom stačí chtít.

Než si povíme o metodách boje proti světelnému znečištění, musíme se zmínit o velké skupině lidí, kterým přesvětlená obloha dokonce značně komplikuje práci. Jsou to astronomové.

Pavel Suchan: Astronomie samozřejmě není jediný obor ani lidská činnost, které to vadí, ale je pravda, že všude na světě byli astronomové první, kteří říkali "Podívejte se, něco se děje s oblohou" a upozorňovali, že je třeba řešit to, čemu dnes říkáme světelné znečištění. Na té úplně přírodní obloze, kdy je na povrchu země tma jak v pytli, můžeme pouhým okem bez dalekohledu napočítat asi tři tisíce hvězd. To je poměrně velké množství. Ale pokud se někdo podívá na oblohu uprostřed Prahy nebo nějakého jiného velkého města, tak těch hvězd uvidí jen několik, nebo několik desítek, maximálně stovek. To je veliký rozdíl. My máme například na Astronomickém ústavu v Ondřejově srovnávací fotografii, takovou dvojici obrázků, kde jsme fotografovali stejnou pozici hvězd na stejné obloze takzvanou celooblohovou kamerou v roce 1977, a potom po 27 letech v roce 2004. Na první pohled je vidět, jak ta obloha byla tmavá předtím a jak je tmavá dnes - nebo spíš světlá. Když to popíšu laicky, tak astronomům "mizí" hvězdy z oblohy. To "mizí" je samozřejmě v uvozovkách, protože to světlo, které přidáváme uměle do našeho ovzduší, je prostě silnější a přesvítí ty slabší objekty. Když to vezmeme s velkou nadsázkou, pokud bychom nic nedělali a nedokázali zastavit tu spirálu, která je velmi intenzivní a zvyšuje ten umělý závoj oblohy, tak vlastně můžeme zabránit astronomům v jejím pozorování. Nechci šířit poplašnou zprávu, je to velká nadsázka, ale pořád není jisté, že známe všechna možná riziková tělesa, která se mohou srazit se Zemí. Čili je potřeba zachovat astronomům možnost pozorovat oblohu. A nemluvím jen o astronomech. V roce 1994 UNESCO přijalo deklaraci lidských práv směřujících k ochraně přírody a tam se říká, že každý má právo na nezničenou a neznečištěnou Zemi. Včetně pohledu na hvězdnou oblohu.

Kdo jsou obecně největšími znečišťovateli zbytečně vysvíceným světlem?

Jak se proti světelnému znečištění dá bojovat? Někdy stačí jednoduše zhasnout - ale to pochopitelně není jediné ani hlavní řešení celého problému. Jaké jsou současné celosvětové tendence v oblasti světelného znečištění? Zhoršuje se situace a nebo naopak zlepšuje?

Jak vypadá situace se světelným znečištěním tady u nás, v České republice? Je možné uvést nějaké odstrašující příklady velkých znečišťovatelů a nebo se naopak zmínit o některých "temných oázách", které třeba na našem území ještě existují?

Špatné je to také v Plzni, Hradci Králové, v Liberci nebo Olomouci, na Karlovarsku a v Podkrušnohoří. Tam všude jsou obyvatelé ve velké míře ochuzeni o pohled na hvězdnou oblohu. Ukazuje se dokonce potřeba některá místa s neporušeným výhledem chránit. U nás se v té souvislosti připravuje vyhlášení první mezinárodní ochranné oblasti přírodního prostředí. Dojít by k němu mělo už letos.

O světelném znečištění jsme hovořili s Pavlem Suchanem z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, místopředsedou a tiskovým tajemníkem České astronomické společnosti a zároveň místopředsedou organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie v České republice. Další zajímavosti a odkazy můžete najít na webových stránkách www.astronomie2009.cz a nebo na stránkách České astronomické společnosti, věnovaných světelnému znečištění www.astro.cz/znecisteni. Čtěte - ale nesviťte Pánubohu do oken!

Vysíláno v Planetáriu č. 16/2009, 18. dubna - 24. dubna 2009.
Přepis: NEWTON Media, a.s.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (18:10).