Velký Mehelník: Loupežnický kámen

Loupežnický kámen na Velkém Mehelníku v Píseckých horách
Loupežnický kámen na Velkém Mehelníku v Píseckých horách
V lesním komplexu Píseckých hor, východně od vrcholu Velkého Mehelníku, který leží 633 m n.m., můžete vidět zajímavý objekt, označovaný kdysi za obětní kámen. I dnes toto místo přitahuje milovníky záhad.

Najdou tu plochý balvan přibližně čtvercového tvaru, o straně dlouhé takřka 3 metry, něco přes metr vysoký, s pěti špatně znatelnými prohlubněmi na povrchu. Ty však nejsou dílem lidských rukou, jak se domnívali někteří romantičtí badatelé zejména v 19. století - například profesor Jan Matzner, který zcela vážně tvrdil, že misky sloužily pohanům k zachycování krve obětí. Dnes už každý ví, že tyto prohlubně vznikly odvětráním povrchu hrubozrnné horniny. Při jedné straně kamene je vytesáno pět křížů a dvě lidské lebky. V říjnu roku 1948 zkoumal okolí kamene archeolog Bedřich Dubský a vykopal pravěké střepy. Že by nějak souvisely s kamenem nebo dokonce s pohanskými obřady, to se tvrdit neodvážil. O kameni se vypráví pověst - jde prý o kamenný stůl loupežníků. Menší jamky na kameni jim měly sloužit za talíře a větší uprostřed jako mísa. Na základě této pověsti byla půda u kamene ještě před Dubského průzkumem několikrát (a zcela bezvýsledně) překopána hledači loupežnických pokladů.

Několik jednotlivých nálezů, ovšem poněkud jiného druhu, bylo z vrcholu Velkého Mehelníku hlášeno už v 19. století. V šedesátých letech 20. století tu archeolog Jiří Fröhlich našel keramické zlomky a stopy po výšinném sídlišti z doby halštatské, které stále ještě čeká na archeologický průzkum. Byl by jistě zajímavý, protože není příliš jasné, co přinutilo lidi usídlit se na místě klimaticky tak nepříznivém. Po výzkumu snad uvidíme tzv. obětní kámen z Mehelníku v nových souvislostech - nebo také ne.
Zdá se, že jediný kdo má o kameni na Velkém Mehelníku jasno, je alternativní badatel a objevitel "energetických linií" v krajině Pavel Kozák. Z hlediska "zbytkových energií" prý kámen obětištěm nebyl. Je prý to skutečně jen přírodní výtvor. Zato padlý kámen vedle něj byl možná kdysi menhirem, kameny mezi Loupežnickým stolem a okolo vedoucí cestou byly prý pravěkou svatyní. Jenže - kdo si pozorně přečte celé Kozákovo povídání o Píseckých horách, obsahující mj. vážně míněná tvrzení, že ve zdejších lesích dodnes žijí vodní skřítkové, diblíci, gnómové a podobné astrální bytosti, dojde nejspíš k jednoznačnému závěru, co si o celé věci má myslet.

Lebky, vyryté do Loupežnického kamene na Velkém Mehelníku

Prameny:
Fröhlich, Jiří: Archeologické toulky po jižních Čechách. České Budějovice 1990.
Fröhlich, Jiří: Písecko v zrcadle archeologie. Písek 1997.
Kozák, Pavel: Tajemná místa od Blaníku k Sušici. Beroun 1999.