Václav Horn – válečný hrdina z Liberce

Už v 16 letech se přihlásil do československé zahraniční armády. Následoval tak odkaz svého otce, který sloužil v první světové válce u československých legií v Rusku.

V březnu 1944 začínal Václav Horn v průzkumné četě praporu samopalníků, ale do ostrých bojů se dostal až v září téhož roku. Bylo to u Machnówky, na počátku krvavé Karpatsko-dukelské operace.

Brzy utrpěl zranění hlavy a pravé nohy, ale už o měsíc později se ke svému praporu z polní nemocnice vrátil. V neúprosných bojích na slovenském území byl Václav Horn zanedlouho zraněn i podruhé, tentokrát mnohem vážněji.

Při znovudobývání strategické kvóty 534, při které vedl jednotku samopalníků slavný velitel Antonín Sochor, ho střepiny granátu zasáhly po celém těle. Nepřátelská palba mu rovněž způsobila průstřely levé ruky a obou nohou. Byl uznán invalidou a armádu opustil rok a půl po ukončení války.

V Liberci se potom živil prodejem tabáku a od roku 1950 jako řidič. Za své válečné hrdinství obdržel Československý válečný kříž, medaili Za chrabrost, medaili Za zásluhy II. stupně, pamětní medaili československé armády v zahraničí a sovětskou medaili Za pobědu nad Germánií.

Václav Horn se dvakrát oženil a měl tři děti. I přes svá postižení celý život pracoval. Zemřel v Liberci 29. září roku 2002.