V Litoměřicích se chystá revoluce v teplárenství. Vědci chtějí ukládat energii z obnovitelných zdrojů do geobaterie

„Všichni známe fotovoltaické panely, ale víme, že v době, kdy nejvíc svítí – v létě, je té energie relativně málo potřeba. Proto chceme ty solární zisky někde uložit. Ta energie se může ukládat do zemních vrtů, do horninového prostředí – prostě pod naše nohy,“ představuje projekt nového využití sluneční a zemské energie Antonín Tym z výzkumné infrastruktury Ringen.

Takhle by to mohlo v Litoměřicích vypadat|foto:Česká geologická služba / Výzkumná infrastruktura RINGEN

Vědcům mají pomáhat i hybridní solární panely, ve kterých se vedle běžné výroby energie ještě ohřívá kapalina. Do země by se mohlo ukládat například i přebytečné teplo z kogeneračních plynových kotlů.

V případě velkých přebytků energie plánují vědci i výrobu vodíků elektrolýzou.

„Vedle uskladnění bychom mohli ve spolupráci s městem například vybudovat plnicí stanici na vodík, která by umožnila jeho čerpání pro osobní auta nebo autobusy,“ doplnil Antonín Tym.

Vědecký projekt už má reálné obrysy – potřeba na něj bude zhruba 1,5 miliardy korun. Peníze by mohly jít z tzv. Fondu spravedlivé transformace, který má pomoci regionu s odchodem od těžby uhlí.

„Zdroje, alokované pro Ústecký kraj, budou ve výši 15,8 miliard korun. A tohle má přesně tu výhodu, že je to určeno na inovativní projekty – a to, si myslím, projekt v Litoměřicích splňuje. Považuji ho za jeden z nejlépe připravených projektů v celé republice,“ říká litoměřický místostarosta a poslanec Karel Krejza z ODS.

Pokud se vědcům v geotermálním centru v Litoměřicích podaří potvrdit jejich výzkum, chtějí zhruba za šest let napojit celý systém na centrální zásobování teplem.

„Úspěšně ho napojit na zásobování teplem, na místní výtopny, a ukázat, že toto je model, který lze aplikovat i jinde,“ doplnil Antonín Tym.

Výsledky litoměřického bádání by pak mohla použít například i další města a změnit tak dosavadní systém vytápění.