Uvnitř neolitické mysli

Těmi badateli jsou antropolog David Lewis-Williams, specialista na umění mladého paleolitu a výzkumník David Pearce, který studuje pohřební rituály pozdní doby kamenné v jižní Africe a zajímá se také o umění stavitelů evropských neolitických hrobek. Své názory a představy shrnuli do publikace, nazvané Uvnitř neolitické mysli s podtitulem Vědomí, vesmír a říše bohů, která vyšla před čtyřmi lety v Londýně a nedávno ji v českém překladu vydalo nakladatelství Academia. Jejich hypotéza by se dala shrnout do dvou vět - nejprve došlo ke změně idejí; až pod vlivem změn v duchovním životě se lidé stali zemědělci. Důkazy hledají v neurologické oblasti - v činnosti lidského mozku, jehož anatomie se od časů prvních zemědělců nezměnila a umožňuje nám do mysli neolitiků nahlédnout i dnes. Mozek neolitického člověka i mozek moderního člověka nabízejí podobné vjemy, říkají Lewis-Williams a Pearce, jen jejich "zpracování" se liší, v návaznosti na odlišnosti kulturního prostředí. Pozornost věnují zejména prožitkům při takzvaných změněných stavech vědomí, které podle nich byly a jsou pozoruhodně podobné. Ať už se jedná o stavy navozené za pomoci drog nebo jiné umělé stimulace, produkty hladu, bolesti nebo duševní choroby, vjemy při usínání nebo probouzení a nebo dokonce o prožitky spojené s blížící se smrtí, vždy jde o třífázový proces. Vjemy se při něm posouvají "od vizí jiskřících geometrických tvarů přes pocity průchodu úzkým tunelem nebo vírem k bizarním halucinacím, jichž se účastní všechny naše smysly". Právě v těchto prožitcích vidí autoři kořeny všech mytologií a náboženství, opírajících se o existencí nadpřirozena. Zkušenost s "přízračnými" neurologickými fenomény stála pak podle nich pravděpodobně, i když jaksi "v druhém plánu", také u zrodu neolitické zemědělské společnosti, stala se důvodem pro pěstování plodin a chov domácích zvířat. Možná ne všude, ale v řadě oblastí to tak podle Lewise-Williamse a Pearceho být mohlo. Proč ale došlo ke změnám idejí a náboženských představ, které vznik zemědělství odstartovaly, když se lidský mozek na počátku neolitu nijak nezměnil a nejspíš i dříve produkoval své třífázové vize? To bohužel autoři neříkají.
Jejich teorie je revoluční a jistě najde řadu kritiků jak mezi archeology, antropology či biology, tak i mezi psychology, teology a religionisty. Čtenář, který si Uvnitř neolitické mysli bude listovat, v ní každopádně objeví mnoho inspirativních myšlenek. I když je třeba zastáncem zcela odlišné hypotézy.

David Lewis-Williams, David Pearce: Uvnitř neolitické mysli : Vědomí, vesmír a říše bohů. Praha: Academia 2008. ISBN 978-80-200-1644-7