Tyrannosaurus rex, dinosauří král druhohor, a kulturní dědictví světa na prodej
Tyrannosaurus rex, král druhohor (4:43) – Historické souvislosti: Kostky jsou vrženy! (22:00) – O komodifikaci kultury aneb Kulturní dědictví na prodej (26:59)
V úvodním přehledu zajímavostí se zmíníme o vzácném mykologickém objevu z Boubínského pralesa – vzácném choroši ohňovci rezavohnědém, prozradíme vám, který z dinosaurů měl nejdelší známý krk, povíme si o pokladu ze 13. století objeveném na severu Nizozemí, představíme první nezvratné důkazy o aktivních sopkách na Venuši a nakonec budeme sdílet obavy astronomů z přemíry družic na nízké oběžné dráze, které komplikují pohled na noční oblohu, kde by se mohlo skrývat i nepříjemné nebezpečí.
Tyranosaurus, král. 1. část: Jurský park
Před třiceti lety měl v kinech premiéru Jurský park, slavný film režiséra Stevena Spielberga, natočený podle stejnojmenného románu Michaela Crichtona, který se podílel i na scénáři filmu. Ten se, jak nejspíš víte, odehrává v zábavním parku, jakési specifické zoo na fiktivním ostrově Isla Nubar, jejímž chovanci jsou živí dinosauři, naklonovaní díky jejich DNA získané z krve, uchované v moskytech zalitých v jantaru. Jedním z hlavních zvířecích hrdinů filmu je mohutný exemplář tyranosaura, dravého teropodního dinosaura z konce druhohor. Tyranosauři jsou podle všeho nejznámějšími dinosaury vůbec.
Co o těchto mediálních hvězdách dinosauří říše víme? Možná vás překvapí, že víc, než o některých současných druzích plazů nebo dokonce i ptáků, kteří jsou mimochodem jedinými dodnes přežívajícími dinosaury... Svou cestu za tyranosaury zahájíme právě za branou Jurského parku. Provázet nás bude popularizátor paleontologie Vladimír Socha, jinak odborný pracovník Hvězdárny a Planetária v Hradci Králové. Jak moc odpovídá zobrazení tyranosaura ve filmu současným znalostem paleontologické vědy? Vypadali tyranosauři opravdu takhle? Byli největšími predátory? Odkud pocházeli jejich předkové – a jak vypadali?
Kulturní dědictví na prodej
Teď, na prahu jara, je možná poslední příležitost změnit plány vašich letních cest. Pokud jste už ale skálopevně rozhodnuti vyrazit do světa, do některé ze známých turistických destinací, spjatých s historií či přírodními krásami, musíte být připraveni na to, co vás tam čeká. Návaly turistů mění tato místa v kulisy, v obchodní domy s přírodou či tradicemi, nabízející turistům právě ty produkty, které očekávají. I když třeba s realitou nemají nic společného – navíc i sama realita se na oněch místech jaksi „rozostřuje“. To všechno souvisí s jevem, kterému se říká „komodifikace kultury“ a který se projevuje stejně v Tichomoří, jako v srdci Evropy. Věnovali jsme se mu před čtyřmi lety a nedá se říci, že by se od té doby situace nějak zvlášť změnila.
Problematiku turismu a komodifikace kultury zkoumá také geograf a kulturní antropolog Jan Daniel Bláha z Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
