Tyrannosaurus rex, dinosauří král druhohor, a kulturní dědictví světa na prodej

27. březen 2023

Tyrannosaurus rex, král druhohor (4:43) – Historické souvislosti: Kostky jsou vrženy! (22:00) – O komodifikaci kultury aneb Kulturní dědictví na prodej (26:59)

V úvodním přehledu zajímavostí se zmíníme o vzácném mykologickém objevu z Boubínského pralesa – vzácném choroši ohňovci rezavohnědém, prozradíme vám, který z dinosaurů měl nejdelší známý krk, povíme si o pokladu ze 13. století objeveném na severu Nizozemí, představíme první nezvratné důkazy o aktivních sopkách na Venuši a nakonec budeme sdílet obavy astronomů z přemíry družic na nízké oběžné dráze, které komplikují pohled na noční oblohu, kde by se mohlo skrývat i nepříjemné nebezpečí.

Tyranosaurus, král. 1. část: Jurský park

Z předešlých výzkumů vyplývá, že doba od snesení vejce po vylíhnutí u dinosaurů mohla trvat od tří měsíců do půl roku.

Před třiceti lety měl v kinech premiéru Jurský park, slavný film režiséra Stevena Spielberga, natočený podle stejnojmenného románu Michaela Crichtona, který se podílel i na scénáři filmu. Ten se, jak nejspíš víte, odehrává v zábavním parku, jakési specifické zoo na fiktivním ostrově Isla Nubar, jejímž chovanci jsou živí dinosauři, naklonovaní díky jejich DNA získané z krve, uchované v moskytech zalitých v jantaru. Jedním z hlavních zvířecích hrdinů filmu je mohutný exemplář tyranosaura, dravého teropodního dinosaura z konce druhohor. Tyranosauři jsou podle všeho nejznámějšími dinosaury vůbec.

Jaký čich měl tyranosaurus? A ja se to dá zjistit?

Co o těchto mediálních hvězdách dinosauří říše víme? Možná vás překvapí, že víc, než o některých současných druzích plazů nebo dokonce i ptáků, kteří jsou mimochodem jedinými dodnes přežívajícími dinosaury... Svou cestu za tyranosaury zahájíme právě za branou Jurského parku. Provázet nás bude popularizátor paleontologie Vladimír Socha, jinak odborný pracovník Hvězdárny a Planetária v Hradci Králové. Jak moc odpovídá zobrazení tyranosaura ve filmu současným znalostem paleontologické vědy? Vypadali tyranosauři opravdu takhle? Byli největšími predátory? Odkud pocházeli jejich předkové – a jak vypadali?

Kulturní dědictví na prodej

turisté v Praze

Teď, na prahu jara, je možná poslední příležitost změnit plány vašich letních cest. Pokud jste už ale skálopevně rozhodnuti vyrazit do světa, do některé ze známých turistických destinací, spjatých s historií či přírodními krásami, musíte být připraveni na to, co vás tam čeká. Návaly turistů mění tato místa v kulisy, v obchodní domy s přírodou či tradicemi, nabízející turistům právě ty produkty, které očekávají. I když třeba s realitou nemají nic společného – navíc i sama realita se na oněch místech jaksi „rozostřuje“. To všechno souvisí s jevem, kterému se říká „komodifikace kultury“ a který se projevuje stejně v Tichomoří, jako v srdci Evropy. Věnovali jsme se mu před čtyřmi lety a nedá se říci, že by se od té doby situace nějak zvlášť změnila.

Problematiku turismu a komodifikace kultury zkoumá také geograf a kulturní antropolog Jan Daniel Bláha z Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.