Trpasličí arktický tyranosaurus

Linii teropodních dinosaurů, do níž patří Tyrannosaurus rex, Tarbosaurus či Gorgosaurus, ale také mnoho méně slavných a teprve nedávno popsaných druhů, známe především z nálezů v mírném podnebním pásu Severní Ameriky a Asie. Tyranosauridi (Tyrannosauridae) však žili i za polárním kruhem. V souvrství Prince Creek na severu Aljašky objevili paleontologové Anthony Fiorillo a Ronald Tykoski z Perot Museum of Nature and Science v Dallasu 69 až 70 milionů let staré části lebky a čelisti, které patří dosud neznámému druhu tyranosaura.

Jejich anatomie naznačuje, že nově popsaný Nanuqsaurus hoglundi byl blízkým příbuzným tyranosaura rexe a tarbosaura. Byl ale výrazně menší – jeho lebka měřila asi 60 centimetrů, u tyranosaura rexe 150 centimetrů. Jeho celkovou délku vědci určili na 7 metrů, což z něj v porovnání s až třinácti metrovými příbuznými dělá trpaslíka. Tyto rozměry by mohly být důsledkem jeho extrémního životního prostředí, v němž se šest měsíců světla střídalo s šesti měsíci tmy. Dostupnost potravy zde logicky kolísala a uživit menší tělo bylo snazší. Jestli je to správné vysvětlení, však není jisté – vědci ve svém článku v odborném časopise PLOS ONE uvádějí příklad dalšího arktického teropoda, kterým byl Troodon. Jeho exempláře z Aljašky jsou asi o 50 % větší než ty, které pocházejí z Alberty či Montany.

Čelisti nalezeného exempláře Nanuqsaurus hoglundi však v každém případě naznačují, že šlo o plně dospělého jedince. Je proto pravděpodobné, že jde o prvního skutečného trpasličího tyranosaura – na rozdíl od kontroverzního, pouhých 5 metrů dlouhého druhu Nanotyrannus lancensis, který část vědců považuje za mládě tyranosaura rexe.

Siluety ukazují přibližnou velikost jednotlivých druhů teropodů (měřítko znázorňuje 1 m): A. Nanuqsaurus hoglundi, B. Tyrannosaurus rex, C. Tyrannosaurus rex, D. Daspletosaurus torosus, E. Albertosaurus sarcophagus, F. Troodon formosus, G. Troodon sp.|foto: PLoS ONE

Zdroj: PLOS ONE