Tykání se šéfem

21. listopad 2012

V naší etiketě jednoznačně vedou dotazy, které se týkají šéfů. Tady máme další – týká se opět vztahu se šéfem – píše Kamila z Ústí nad Labem, čtyřicet šest let: „Můj šéf je o něco mladší, je takový formální a nenápadný, a tak když jsme se na firemní oslavě trochu „cákli“, začala jsem mu tykat. On to vzal s úsměvem a nebránil se. Chci se zeptat, jestli tohle tykání platí, jestli mu můžu tykat dál i v práci…“

Milan Knotek, odborník na etiketu: „Co měl chudák šéf dělat, když se paní Kamila na oslavě tak rozjela... Já bych ji taky nebrzdil, oslava je od toho, abychom se bavili. Být na místě paní Kamily, dával bych si velký pozor – už to, že se nás ptá, naznačuje, že k tomu přistupuje zodpovědně. Co nám říká etiketa...“

Alena Perková, moderátorka: „My jsme si tady už několikrát povídali o tom, že tykání navrhuje společensky významnější člověk. Paní Kamila je žena, která je ve společnosti výš, než muž, a ještě k tomu je starší, než šéf.“

Milan Knotek, odborník na etiketu: „To je pravda, ale v případě vztahu šéfa a podřízeného existuje výjimka. Tykání v práci je v rukou nadřízeného, i když je mladší. On se může rozhodnout, koho k sobě pustí blíž a koho ne. Já myslím, že je to tak správně, protože každý šéf má nějakou komunikační a řídící strategii, s každým jedná jinak, na základě důkladného poznání toho člověka. Tykání se mu pak nemusí vyplatit u lidí, kteří přeci jen potřebují k dobrému výkonu trochu přitáhnout uzdu, mít nad sebou autoritu, které se trochu bojí.“

Alena Perková, moderátorka: „Co bychom řekli na závěr?“

Milan Knotek, odborník na etiketu: „Podnikové večírky jsou nebezpečné, měli bychom se na nich kontrolovat, stejně jako v práci. Kolik výpovědí nebo zlé krve jsme už viděli kvůli tomu, že se někdo na takové akci moc rozpovídal - takže obezřetně.“

autoři: mkt , Alena Perková
Spustit audio