Tomáš Halík: Na setkáních mladých po Havlově smrti nebylo nic laciného

"Viděl jsem ta shromáždění mladých lidí a tam nebylo nic laciného. Tam jsem si uvědomil, že mladí lidé, studenti, kteří Havla už téměř neznali v aktivní funkci, ti, kteří ještě nebyli na světě v roce 89‘, že se pro ně najednou stal Havel symbolem naděje v této vyprázdněné politice a v zemi, která je prolezlá korupcí," řekl Tomáš Halík ve Světě o deváté Rádia Česko.

Navíc pojmu, který byl i v negativním světle spojován s Havlovým světonázorem, tak zvanému ‚pravdoláskařství‘ se dostává podle teologa nového pochopení.

"Najednou, myslím, že jim ta vnímavá část národa naslouchá a přeje si, aby tyto hodnoty nějakým způsobem obhajovali a učinili v naší společnosti věrohodnými," myslí si Halík.

Mladší generace podle jeho názoru také oslovuje Havlovo evropanství.

Zesnulý biskup Jaroslav Škarvada označil Havlův přístup jako navázání na přesvědčení T. G. Masaryka, jehož heslem bylo ‚Pravda vítězí‘, ke kterému Havel přidal ještě lásku.

Havel měl vlastního boha

Tomáš Halík při středeční bohoslužbě v kostele Nejsvětějšího Salvátora u Karlova zmínil také, že Havel jako Masaryk dokázal dávat politice širší duchovní rozměr.

Svoji víru ale zesnulý prezident otevřeně příliš neprojevoval. Vycházel z přesvědčení, že víra může vycházet z vlastních činů, jak zmínil Tomáš Halík.

"Jeho víra se osvědčila v činech solidarity s utiskovanými lidmi," uvedl Halík a dodal: "Mně bylo sympatické, že mluví o bohu takovým cudným způsobem."

Havlův postoj k víře imponoval také bývalému papeži Janu Pavlovi II., který četl, jak uvedl teolog, všechna důležitá prezidentova díla.