Tajemné moře v Karpatech

15. únor 2014

Planetárium

Dobrodružná cesta pod vodní hladinu, která se ve starších třetihorách vlnila tam, kde se dnes tyčí vrcholky moravských hor.

Na území dnešní České republiky se v pravěku rozlévaly vody hned několika moří. Po tom prvohorním zbyly mezi Prahou a Plzní miliony zkamenělých trilobitů, mělké druhohorní moře se na Kutnohorsku stalo hrobem „prvního českého dinosaura“. Ve starších třetihorách k nám svým výběžkem zasahovalo velké moře Tethys. Na Moravě po něm zbyly vrstvy zkamenělých usazenin s nádhernými fosiliemi, především ryb a žraloků. Jemné bahno na dně „moravského moře“, chudé na kyslík, neprospívalo bakteriím, které se živí organickými zbytky. Umožnilo tak uchování otisků dokonce i měkkých tkání s takovými detaily, jako jsou zbytky kořisti v trávicím traktu, světelné orgány hlubinných ryb a nebo chrupavčité obratle žraloků. Moravské třetihorní fosilie budí zájem vědců od poloviny 19. století. Nejvíc jich má ve svých sbírkách Moravské zemské muzeum v Brně, které o nich nedávno vydalo krásnou publikaci Tajemné moře v Karpatech.

Paleontoložka Růžena Gregorová vás na jejích stránkách seznámí s historií výzkumů moravských zkamenělin i okolnostmi, za kterých vznikl materiál, ve kterém se uchovaly. Určitě vás zaujme, jak se fosilie nacházejí, vyzvedávají a čistí. Dozvíte se co je to tafonomie, vědecká disciplina, která se zabývá okolnostmi vzniku zkamenělin a jejich uchování. Nechybí informace o určování nalezených živočichů, ani o tom, co všechno se dá z fosilií vyčíst. Zhruba dvě třetiny knihy zabírá systematická část s popisy jednotlivých druhů. Jejich důležitou součástí jsou kromě fotografií nálezů také ilustrace známého kreslíře Jana Dungela – někdy jsou to rekonstrukce, jindy na obrázku vidíte současné příbuzné dávno vyhynulých žraloků a ryb. Pokud jste příznivci paleontologie, knihu Tajemné moře v Karpatech si určitě nenechte ujít. A pokud jejími příznivci nejste, tato kniha z vás možná příznivce udělá.