Světelný smog a čáry na obloze. Vzniká Centrum pro ochranu temného a klidného nebe
Světelný smog má vliv nejen na živé organismy, ale i na pozemská astronomická pozorování. Těm vadí i příliš hustý provoz především na nízké oběžné dráze kolem Země.
Astronomové se snaží apelovat na ty, kteří mají na starosti osvětlení velkých osídlených aglomerací, aby používali vhodné světelné zdroje a nesvítili jak se říká „pánubohu do oken“. V poslední době jim však větší vrásky přidělává to, co se děje na zemské orbitě.
Mrzutí astronomové a vláčky Starlinků
Organizace, které si daly za cíl rozšířit rychlý satelitní internet, tam totiž stále častěji umisťují své družice. Počet satelitů, hlavně na nízkých oběžných drahách, enormně vzrostl, a tento trend bude v příštích letech zřejmě pokračovat. Primát v tomto směru drží Elon Musk se svou SpaceX a družicemi Starlink. Jejich množství se dnes spolu s dalšími dá počítat už na stovky.
Čtěte také
V průběhu minulého roku byly sociální sítě zahlceny zprávami o pozorování zvláštních skupin teček na obloze připomínajících vláčky. Na fotografiích hvězdné oblohy i planet jsou takové útvary vidět nejen jako tečky, ale v případě delších expozic i jako dlouhé světelné čáry přes zorné pole. Dalším vedlejším efektem provozu družic je zvýšený radiový tok z vesmíru, a to během celého dne.
Centrum pro ochranu nebe
Popsaná situace nenechává klidnou Mezinárodní astronomickou unii i celou řadu dalších astronomických institucí a společností, profesionály i amatéry nevyjímaje. Astronomická unie nyní oznámila vznik nového Centra pro ochranu temného a klidného nebe. Odborníci jsou přesvědčeni, že další průzkum vesmíru, jehož jsme součástí, je tmavým a radiově tichým nebem podmíněn. Zároveň jde i o kulturní dědictví lidstva, o ochranu životního prostředí nočních živočichů a rostlin.
Centrum má koordinovat projekty usilující o snížení negativních vlivů. Pracovat bude na dvou místech: v rámci ústředí observatoře Square Kilometre Array (SKA) ve Velké Británii, které propojuje oblasti radioteleskopů v Austrálii a Jižní Africe, a v severoamerickém centru pozemské optické a infračervené astronomie NOIRLab. Obě pracoviště se dlouhodobě angažují v ochraně pozemských astronomických pracovišť.
Čtěte také
Centrum by se mělo stát rovněž místem spolupráce s operátory satelitních konstelací a podpůrným a informačním střediskem pro organizace zabývající se využíváním vesmíru, mj. i Komise OSN pro mírové využití kosmického prostoru. I přes tyto snahy lze však bohužel téměř s jistotou tvrdit, že noční obloha už není a nebude taková, jak ji znali naši předkové…
Související
-
Noční nebe nad našimi hlavami křižují vesmírné vláčky Elona Muska
Téměř každý večer můžeme na obloze pozorovat zvláštní úkaz, který připomíná hvězdný vláček nebo světelný pás. Jde o desítky satelitů sítě Starlink americké firmy SpaceX.
-
Světelný smog způsobuje problémy nejen lidem, ale i živočichům
Vydejte se do stratosféry se skupinou středoškoláků. Neb do mokřad, které mají v oblibě někteří vzácní ptáci.
-
Rychlý a spolehlivý internet pro celý svět? Muskova síť Starlink počítá s rokem 2028
Popularizátor vesmírného výzkumu Dušan Majer z webu Kosmonautix.cz vysvětluje, jaká jsou pravidla pro dopravu na oběžných drahách nebo jaké má plány americká firma SpaceX.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.