Stromy předků: Genealogie čili rodopis a první putování za vůní lanýžů
Genealogie čili rodopis (4:22) – Mýty, omyly a novinky astronomie: 100 let planetárií (20:05) – Putování za vůní lanýžů, 1. část (25:37)
V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte o vzácném korýši, perloočce hrotnatce neočekávané, která má v současnosti jediné známé místo výskytu v tůni u středočeských Milovic, zmíníme se o smutném osudu mořského ptáka buřníčka žlutonohého, který se jako první opeřenec svého druhu vyskytl před pár dny na severní Moravě, prozradíme vám, jaký zlatý šperk se to loni našel při sklizni řepy nedaleko Opavy, zkusíme se vžít do pocitů potápěče, který u pobřeží Sardinie narazil na poklad tisíců antických mincí a nakonec si povíme, jaké překvapení přichystal sondě Lucy směřující k dráze Jupiteru malý asteroid Dinkinesh.
Stromy předků: Genealogie čili rodopis
Genealogie neboli rodopis je pomocná věda historická, která zkoumá rodové vztahy. Zabývají se jí odborníci, ale často se do ní pouštějí také amatéři, když si chtějí sestavit svůj rodokmen. V současnosti je to díky postupné digitalizaci archivních materiálů snazší než dříve. A každý, kdo má trochu času a trpělivosti luštit stará písma, si může od svého počítače vlastní rodokmen sestavit. O rodopisu jsme si povídali s historikem Tomášem Veličkou, vedoucím katedry archivnictví a pomocných věd historických Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
Nejzásadnějším pramenem pro občanskou genealogii jsou církevní matriky narozených, sezdaných či zemřelých. Kdy se začaly pořizovat? Ještě donedávna platilo, že pokud jste chtěli bádat v matrikách, museli jste se vypravit do příslušného archivu či archivů. Dnes je většina matrik starších sta let digitalizována a přístupná na internetu, takže nikam chodit nebo jezdit nemusíte. Usnadnila digitalizace i samotné hledání v archivních dokumentech? Co potřebujete vědět a znát, abyste mohli začít v matrikách hledat i vy? A co všechno můžete o svých předcích najít?
Za vůní lanýžů, 1. část
Vypadají sice jako ošklivé brambory, ale kdo si s nimi chce vylepšit jídelníček, musí se řádně plácnout přes kapsu. Lanýže jsou houby specifické vůně i chuti. Drahé jsou především proto, že jejich plodnice není snadné najít. Jak se to dělá a co prozrazuje přítomnost lanýžů? V jaké krajině rostou?
Naše povídání je na mykologické, kulturně-historické i kulinární téma. Lanýž je totiž specifická houba s bohatou kulturní a gastronomickou minulostí. Proč je tak vzácná? O tom už hovoří mikrobiolog Milan Gryndler z Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a společnosti Český lanýž servis. Kolik je známo hlavních druhů lanýžů, především těch s gastronomickým významem? Kde všude rostou a jaké vyžadují klima, případně prostředí nebo typ krajiny? Jak se lanýže hledají? A jak se jedí?
Související
-
Genealogie. Jak si sestavit rodokmen a zjistit víc o historii vlastního rodu
Zajímá vás historie vašeho rodu a rádi byste si sestavili rodokmen? Poradí edukátorka Muzea Těšínska Petra Nevölošová, která v muzeu vede pravidelná genealogická setkání.
-
K čemu je mi rodokmen? Dokuseriál o tom, jak se z luštění starých záznamů a map stává dobrodružství
Příběh o pátrání nejen po rodokmenu, ale také po poměrech, které vládly v době, kdy se životní příběhy našich předků odehrávaly.
-
Nejdražší houbou na světě je lanýž. Dá se najít i bez pomoci prasat a roste taky u nás?
Skrývá se pod zemí, nejlépe ho vyhledají vycvičené bachyně nebo psi a jde o skutečnou delikatesu. Narazíte na něj i v našich lesích?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
