Štramberk: "Díra" na Kotouči

20. březen 2004

O vrchu Kotouč se vyprávějí pěkné pověsti. Našla se tam i čelist neandertálce.

Sladká pochutina, zvaná "štramberské uši", proslavila severomoravský Štramberk daleko za hranicemi regionu. Díky vrchu Kotouč zná Štramberk celý svět - zejména ten vědecký. Na severním svahu Kotouče, v dnešním Národním sadu, se totiž nalézá jeskyně Šipka, původně zvaná Šípova díra; kdysi bývala krápníková. Ve čtvrtek 26. srpna roku 1880 se právě tady, u výklenku chodby zvané Jezevčí díra, usmálo štěstí na novojičínského gymnaziálního profesora Karla Jaroslava Mašku. Skoro metr a půl hluboko, v popelu prastarého ohniště, našel část spodní čelisti neandertálského dítěte. Byl to jeden z prvních objevů neandertálských pozůstatků v historii - ještě o něm dnes budeme hovořit. Už dříve, jako by si byli vědomi významu vrchu Kotouč, stvořili o něm lidé z okolí řadu pověstí a bájných vyprávění; aniž cokoliv věděli o neandertálcích. Možná to bylo proto, že se tam občas nacházely zvláštní staré kosti.
Takové, jaké prý jednou Štramberští najdou v propasti, která se skrývá někde v hlubinách pod kopcem. Jsou prý to zpráchnivělé kosti zpupného čaroděje Kotouče, který se kdysi do propasti ukryl před rozhněvanými duchy a byl jimi pak za živa zasypán tak velkou hromadou kamení, až z ní povstal dnešní vrch, po čaroději pojmenovaný. To všechno proto, že zahubil svého soka v lásce, milého krásné Čekanky.
V pověsti o původu Štramberka se praví, že na vrchu Kotouči přebývali kdysi malí, černí a zlí trpaslíci. Jejich brlohem byla tzv. Čertova díra. Největší zálibou těchto skřetů bylo kazit dílo stavitelům, kteří chtěli na Kotouči zbudovat kamenný hrad; co bylo přes den vykopáno a vystavěno, to v noci zasypali a zbořili. A tak si stavitelé vyhlédli vedlejší vrch a postavili na něm nynější hrad s vysokou gotickou věží, známou Trúbou. Pod hradem vzniklo město, opevněné tak silnou zdí, že s ní ani nezbední trpaslíci nic nezmohli. Jiná varianta pověsti popisuje též elegantní řešení, kterak se Štramberští skřetů z Kotouče zbavili docela - začali na kopci konat pobožnosti a přejmenovali ho na Olivetskou horu či Kalvárii. To se černým silám z Čertovy díry rozhodně líbit nemohlo a proto z kraje odtáhli. Jen jejich poklady prý v Čertově díře zbyly a tajná chodba k Radhošti.
Stejně tak kdysi zmizeli v nenávratnu i neandertálci ze Šipky. Byli sice menší než my, trpaslíci to však rozhodně nebyli. Jaké pověsti si asi vyprávěli?

Frederik Velinský
S použitím knihy Martina Stejskala Labyrintem tajemna aneb Průvodce po magických místech Československa (Paseka, Praha 1991, str.393), webových stránek http://www.stramberk.cz/historie a dalších pramenů.

Pravidelná rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá v rámci každého čtvrtého Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU.

Na titulní stránku.

autor: frv
Spustit audio