Štramberk: "Díra" na Kotouči
O vrchu Kotouč se vyprávějí pěkné pověsti. Našla se tam i čelist neandertálce.
Sladká pochutina, zvaná "štramberské uši", proslavila severomoravský Štramberk daleko za hranicemi regionu. Díky vrchu Kotouč zná Štramberk celý svět - zejména ten vědecký. Na severním svahu Kotouče, v dnešním Národním sadu, se totiž nalézá jeskyně Šipka, původně zvaná Šípova díra; kdysi bývala krápníková. Ve čtvrtek 26. srpna roku 1880 se právě tady, u výklenku chodby zvané Jezevčí díra, usmálo štěstí na novojičínského gymnaziálního profesora Karla Jaroslava Mašku. Skoro metr a půl hluboko, v popelu prastarého ohniště, našel část spodní čelisti neandertálského dítěte. Byl to jeden z prvních objevů neandertálských pozůstatků v historii - ještě o něm dnes budeme hovořit. Už dříve, jako by si byli vědomi významu vrchu Kotouč, stvořili o něm lidé z okolí řadu pověstí a bájných vyprávění; aniž cokoliv věděli o neandertálcích. Možná to bylo proto, že se tam občas nacházely zvláštní staré kosti.
Takové, jaké prý jednou Štramberští najdou v propasti, která se skrývá někde v hlubinách pod kopcem. Jsou prý to zpráchnivělé kosti zpupného čaroděje Kotouče, který se kdysi do propasti ukryl před rozhněvanými duchy a byl jimi pak za živa zasypán tak velkou hromadou kamení, až z ní povstal dnešní vrch, po čaroději pojmenovaný. To všechno proto, že zahubil svého soka v lásce, milého krásné Čekanky.
V pověsti o původu Štramberka se praví, že na vrchu Kotouči přebývali kdysi malí, černí a zlí trpaslíci. Jejich brlohem byla tzv. Čertova díra. Největší zálibou těchto skřetů bylo kazit dílo stavitelům, kteří chtěli na Kotouči zbudovat kamenný hrad; co bylo přes den vykopáno a vystavěno, to v noci zasypali a zbořili. A tak si stavitelé vyhlédli vedlejší vrch a postavili na něm nynější hrad s vysokou gotickou věží, známou Trúbou. Pod hradem vzniklo město, opevněné tak silnou zdí, že s ní ani nezbední trpaslíci nic nezmohli. Jiná varianta pověsti popisuje též elegantní řešení, kterak se Štramberští skřetů z Kotouče zbavili docela - začali na kopci konat pobožnosti a přejmenovali ho na Olivetskou horu či Kalvárii. To se černým silám z Čertovy díry rozhodně líbit nemohlo a proto z kraje odtáhli. Jen jejich poklady prý v Čertově díře zbyly a tajná chodba k Radhošti.
Stejně tak kdysi zmizeli v nenávratnu i neandertálci ze Šipky. Byli sice menší než my, trpaslíci to však rozhodně nebyli. Jaké pověsti si asi vyprávěli?
Frederik Velinský
S použitím knihy Martina Stejskala Labyrintem tajemna aneb Průvodce po magických místech Československa (Paseka, Praha 1991, str.393), webových stránek http://www.stramberk.cz/historie a dalších pramenů.
Pravidelná rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá v rámci každého čtvrtého Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ukrajinská Avdijivka je už téměř rok bez proudu. Lidé se tu schází v bytovce, aby si dobili telefony
-
Francouzské opozici se v parlamentu nepodařilo svrhnout Macronovu vládu
-
Schick obhájil vítězství v anketě Fotbalista roku, zvítězil s velkým náskokem před Barákem a Staňkem
-
Si Ťin-pching v Moskvě mluvil o ‚dějinné logice‘ kontaktů Ruska a Číny. Putina oslovoval ‚příteli‘