Starobylé kamenné kříže v krajině a gravitační vlny letící prostorem: jak je hledat a zachytit
Kamenné kříže v naší krajině (4:20) – Historické souvislosti: To je sebevražda, napsali... (20:42) – LISA na lovu gravitačních vln, 1. část: Jak chytit vlnu (27:25)
V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, proč se v Grónsku otepluje překotněji než jinde na světě, představíme si nový druh ještěra z Amazonie, pojmenovaný po jednom slavném britském zpěvákovi, povíme si o nejsvítivějším a nejrychleji rostoucím objektu v nám známém vesmíru, řeč bude o prvním úspěšném startu nové japonské rakety H3 a zmíníme se také o další japonské inovaci – prvním pokusném dřevěném satelitu LignoSat, který by se měl do vesmíru vydat letos v létě.
Kamenné kříže: jen některé jsou smírčí!
V naší krajině můžete občas narazit na zvláštní památky – kamenné kříže. Některé stojí u silnic a cest, jiné na odlehlých místech mezi poli nebo v lesích; mnohé z nich působí značně omšele a starobyle, třeba i tím, jak jsou hrubě otesány. Někdy se jim souhrnně říká „smírčí kříže“ a pojí se s jistým dávno již neužívaným typem mimosoudního vyrovnání. To však platí jen pro malou skupinu těchto drobných památek. Ve skutečnosti byly kříže stavěny především na připomínku událostí, většinou tragických. Po staletích se však těžko dohledává, jakých. Zvláště když byla spousta křížů přemístěna, ukradena nebo zmizela v porostu u dávno zaniklých stezek. Před čtyřiceti lety byl v Aši založen spolek, který se evidencí našich kamenných křížů zabývá. A nedávno byla otevřena výstavka o kamenných křížích v Muzeu města Ústí nad Labem.
Kamenné kříže v krajině patří, vedle mnoha jiných památek, do oblasti zájmu regionální badatelky Natalie Belisové z Muzea města Ústí nad Labem. Nejsou všechny stejné – u nás se rozlišují tři základní typy křížů. Co znamenají symboly, které do nich někdy bývají vytesány? Proč bychom o většině z nich neměli mluvit jako o „smírčích“? Známe historii každého jednotlivého kříže? Kdy začaly vznikat první jejich soupisy? Daří se stále objevovat a nalézat nové kamenné kříže? A co uvidíte na výstavce v ústeckém muzeu?
Gravitační vlny a jak je zachytit
Od letošního ledna je jasné, že zhruba za 11 let by se měla do vesmíru vydat trojice satelitů Evropské kosmické agentury v rámci mise LISA. Projekt je zaměřen na detekci a studium gravitačních vln, jejichž existenci předpověděl už v roce 1916 Albert Einstein ve své obecné teorii relativity. První přímé pozorování gravitačních vln však přinesl až americký experiment LIGO o století později – v roce 2015. Třem vědcům, Raineru Weissovi, Kipu Thornovi a Barrymu Barishovi, to vyneslo Nobelovu cenu za fyziku. Vesmírná mise LISA by měla studium gravitačních vln povznést na novou, mnohem vyšší úroveň.
I za účasti našich odborníků – co to gravitační vlny jsou a jak vznikají vysvětluje Jiří Svoboda z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky v Praze. K jejich první detekci došlo 14. září 2015 díky dvojici obřích pozemních detektorů projektu LIGO. Jak se to podařilo? Teď se měření a detekce gravitačních vln přesune do vesmíru. Čím se bude práce satelitů LISA lišit od měření za pomoci detektorů LIGO?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
