Nejznámější severočeské značky: Stará myslivecká a Klášterní tajemství - 1.
Vystupovala na stříbrném plátně po boku takových hvězd, jako byli Rudolf Hrušínský nebo Vlastimil Brodský. Vždy tam patřila, vždy jí to tam slušelo – malinko boubelatá zelená láhev s nezaměnitelnou etiketou – Stará myslivecká. Někdy vystupovala i s mladším sourozencem – Klášterním tajemstvím. Těžko jde tyhle dvě značky krásnobřezenské likérky nějak striktně oddělovat.
Na dlouholetou tradici obou upozornil v roce 2005 nález tzv. kořalkového pokladu. V zazděné skrýši v Ústí nad Labem přes 60 let odpočívala stovka lahví – včetně Klášterního tajemství a pravděpodobně i Staré myslivecké. Někdo se tak v dobách válečných jistil, ale už před válkou patřily obě lihoviny k nejznámějším na českém trhu.
Stará myslivecká je spojovaná dokonce i s úplnými začátky výroby lihovin v ústecké čtvrti Krásné Březno – tedy s rokem 1847, kdy tuto výrobu v bývalých hraběcích vinných sklepích zřídil ústecký továrník Ecklemann.
Původní název zněl Alter Korn – pro českého spotřebitele Stará žitná, ve 30. letech s objevil název Jagdkorn – tedy Lovecká žitná, a nakonec přišla verze Alter Jäger – Starý myslivec. Co se neměnilo byl obrázek na etiketě – panáček v zelené myslivecké kamizole.
K tomu se váže legenda – nějaký myslivec prý nechtěl továrníkovi prozradit recept na svůj lahodný nápoj, až mu továrník nabídl, že právě jeho obrázek bude zdobit etiketu. K této legendě neexistuje žádný doklad, zato jich existuje dost pro rychlý rozmach likérky.
Na konci 19. století už patřila k nejvýznamnějším a nejmodernějším v rámci celé rakousko-uherské monarchie a také v této době, v roce 1898 se narodilo další krásnobřezenské dítě – bylinný likér Klášterní tajemství, opět samozřejmě s příslušnou legendou, že jde o prastarý recept krušnohorských mnichů. Etikety byly opět české i německé, takže jste si mohli koupit jak Klášterní tajemství, tak Kloster Geheimnis.
Likérka přežila převrat v roce 1918 i světovou krizi a druhou světovou válku. Alkohol jako výrobní program je zkrátka sázkou na jistotu.
V roce 1945 byla jako všechen německý majetek znárodněna, původní vlastníci se pak ještě v 50. letech pokusili v Rakousku rozjet výrobu Klášterního tajemství, ale podle dobrozdání Stanislava Rajského, výrobního ředitele a také velkého znalce poválečné historie krásnobřezenské likérky, se chuť hodně lišila od ústeckého originálu. Ten se tedy dodnes dělá výhradně u nás – podle pečlivě utajovaného receptu.
Související
-
Nejznámější severočeské značky: Stará myslivecká a Klášterní tajemství - 2.
Informace – to je to nejdražší v dnešním světě. A platí to beze zbytku i pro dvě veleslavné značky pocházející z Ústeckého kraje – Starou mysliveckou a Klášterní tajemství.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka