Stále aktivní kamčatská sopka Šiveluč a vyhlídky na „chytré“ oblečení
Nový japonský satelit nejen pro sledování přírodních katastrof, první brzdicí manévr sondy Rosetta a další práce na americkém marsovském projektu InSight.
Některé barevné pigmenty jsou citlivé na ultrafialové záření, teplo a různé chemikálie. Vědcům z Technické univerzity v Liberci se ve spolupráci s bratislavskými kolegy podařilo těmito barvami obarvit textilní vlákna. Pokud by se z nich utkala textilie, mohli bychom se v budoucnu dočkat užitečného oblečení, které nás změnou své barvy upozorní na příliš vysokou intenzitu UV záření, přehřátí organismu a nebo na přítomnost toxických látek v ovzduší.
Celých 34 let trvá současná aktivita nejsevernější kamčatské sopky Šiveluč. Popel a dým chrlila i v tomto týdnu; tmavý oblak vystoupal až do výše deseti kilometrů. Vzdušné proudění ho naštěstí unáší na jihovýchod, nad neobydlené končiny. Východosibiřský poloostrov Kamčatka je se svými více dvěma sty vulkány jednou ze seizmicky nejaktivnějších oblastí světa. 29 sopek je tam činných. Nejvyšší z nich, Ključevskaja, se tyčí do výše 4750 metrů.
Na oběžné dráze je nový japonský satelit ALOS-2. Jeho hlavním úkolem je dodávat informace z míst přírodních katastrof, sledovat stav lesních porostů a zemědělských ploch. Je vybaven řadou měřicích přístrojů včetně speciálního radaru, který bude dodávat geologické a topografické údaje s rozlišením v řádu tří až deseti metrů. O podobné informace je v Japonsku velký zájem. Jeho území totiž často pustoší ničivé tajfuny a silná zemětřesení.
Evropská sonda Rosetta, která míří ke kometě Čurjumov-Gerasimenko, provedla úspěšně první z velkých brzdících manévrů. Motory sondy budou znovu zažehnuty 4. a 18. června, dalších osm menších dobržďovacích manévrů je plánováno na červenec a srpen, kdy by se Rosetta měla dostat na oběžnou dráhu kolem jádra komety, pouhých 100 kilometrů nad jeho zledovatělým povrchem. Na ten by pak následně měla vysadit průzkumný modul Philae.
Do další etapy se přehoupl i americký kosmický projekt InSight, zaměřený na výzkum podpovrchových vrstev Marsu. Podle vedení projektu se od analýz a návrhů přechází ke stavbě a testování potřebného hardwaru a softwaru. Podle předběžných plánů by měl modul InSight odstartovat v březnu roku 2016. Půjde o stacionární sondu, vybavenou mimo jiné zařízením na měření seizmických vln a také podpovrchových teplot v hloubce až 4,5 metru.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 22/2014, 31. května.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
