SOUTĚŽ PLANETÁRIA

25. květen 2003
Planetárium
Nejstarší obří černá díra může astronomům pomoct pochopit temné období vesmíru|foto: Robin Dienel / Carnegie Institution for Science

Soutěžit s námi můžete dvanáctkrát do roka - obvykle v posledním Planetáriu v měsíci. Ve hře je pokaždé hodnotná knížka.

Otázka není jednoduchá, skládá se z několika podotázek a na její zodpovězení je nutné vyvinout jisté úsilí - minimálně budete muset chvíli brouzdat Internetem a nebo listovat encyklopediemi. Zveřejňována je vždy v závěru Planetária a ihned po skončení pořadu je její znění k dispozici i na tomto místě. Tématicky se otázka obvykle vztahuje k některému z příspěvků, které zazněly v Planetáriu v průběhu uplynulého měsíce - ale nemusí to být pravidlem.
Vaše odpovědi zasílejte prostřednictvím elektronické pošty na adresu planetarium@ul.rozhlas.cz. Knihu vyhraje ten z vás, jehož odpověď bude pokud možno co nejpřesnější. V případě, že správných odpovědí bude víc, rozhodne datum a čas odeslání vaší zprávy. Na vaši odpověď čekáme vždy do následujícího čtvrtka, do 10:00 hod.
Správné znění odpovědi spolu se jménem výherce vám sdělíme vždy v následujícím Planetáriu; i na webu to všechno najdete s přesně týdenní prodlevou.

Soutěžte s námi o knihu Rogera Foutse a Stephena Tukela Millse Nejbližší příbuzní. Co jsem se od šimpanzů dozvěděl o nás. První z autorů působí jako profesor psychologie na univerzitě ve Washingtonu a spolu se svou ženou Deborah řídí Institut šimpanzí a lidské komunikace. Život zasvětil výzkumu možnosti dorozumívání šimpanzů a lidí a šimpanzů navzájem prostřednictvím znakového jazyka a boji za humánní zacházení se šimpanzi a dalšími pokusnými zvířaty. A právě o tom je kniha, kterou můžete vyhrát.

Tentokrát vás vyzkoušíme z přírodovědy:
1) Napište nám, jak se jmenují ptáci, kteří si jako jediní namísto sezení na vejcích budují umělé inkubátory - například hromady tlejícího listí; jako tepelného zdroje však používají i sluneční nebo geotermální energii.
2) Vejce snáší i někteří savci. Víte kteří? A kde žijí?
3) Naše hradní zříceniny jsou často hotovým eldorádem měkkýšů, je to prostě jakýsi "šnečí ráj". Dokážete odhadnout, proč? Napovíme, že za to může jeden chemický prvek, na který je každá taková ruina neobyčejně bohatá.

Své odpovědi posílejte na adresu planetarium@ul.rozhlas.cz nejpozději do čtvrtka 29. května, 10:00 hodin. Vyhraje ten z vás, kdo odpoví nejpřesněji. K odpovědím nezapomeňte připsat své jméno a adresu. Jméno výherce a správné znění odpovědí se dozvíte 1. a také 3. června v rozhlasovém Planetáriu a zároveň i na tomto místě.
Spustit audio

Nejposlouchanější

Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.

Zprávy z iROZHLAS.cz