Smolná kosmická plachetnice

8. červenec 2005

Planetárium

Nejstarší obří černá díra může astronomům pomoct pochopit temné období vesmíru|foto: Robin Dienel / Carnegie Institution for Science

Nedlouho předtím, než sonda Deep Impact úspěšně zasáhla jádro komety Tempel 1, jiný zajímavý projekt stihl velký neúspěch. Co přesně se stalo první kosmické plachetnici, nazvané Cosmos 1, není úplně jasné.

Zdá se, že po startu z ruské ponorky v Barentsově moři se nepodařilo oddělit první vyhořelý stupeň nosné rakety a ta se i s družicí zřítila do Arktidy. Podle ruských vědců spadla sonda někde poblíž Nové země, kde momentálně probíhá pátrání po jejích zbytcích. Přesto byly sledovacími stanicemi na Kamčatce, Marshallových ostrovech i v Panské Vsi na Českolipsku zachyceny poněkud záhadné signály, podle nichž by se družice měla pohybovat po nízké oběžné dráze. To je však málo pravděpodobné a data ze sledovacích stanic měla být proto znovu analyzována.
Společný soukromý americko-ruský projekt stál čtyři miliony dolarů a chtěl experimentálně ověřit, zda je možné pohánět kosmické plavidlo pomocí slunečního větru - proudu částic, vyvrhovaných do prostoru Sluncem. Byl by to relativně levný a rychlý způsob, jak se dopravit ke vzdáleným planetám a možná i hvězdám. Sonda Cosmos 1 byla k tomu účelu vybavena rozkládací plachtou z ultratenké kovové fólie. Americká Planetární společnost, která pokus organizovala ve spolupráci s ruskou Lavočkinovou asociací a ruským Institutem pro kosmický výzkum, už oznámila, že se nevzdá a že se o vypuštění sondy časem znovu pokusí.
Letošní neúspěšný experiment nebyl první snahou o vyzkoušení principu sluneční plachetnice. Agentury připomínají, že v roce 1999 vypustili Rusové do kosmu zařízení pro odrážení slunečního světla z orbitální stanice Mir. Při umisťování na oběžnou dráhu se však zasekl rozvírací mechanismus a přístroj shořel v atmosféře; totéž se Rusům přihodilo o dva roky později. Co neví prakticky nikdo je skutečnost, že už v roce 1981 na projektu sluneční plachetnice pracovali dokonce naši studenti, vedení Marcelem Grünem a Tomášem Svítkem z pražského Planetária. V rámci nevypsaného studentského závodu ji plánovali vypustit prostřednictvím rakety Interkosmos. Další plachetnici chystali studenti ve Spojených státech, kde měl start zajistit raketoplán. Podobný projekt řešili studenti ve Francii, kterým měla plachetnici vynést raketa Ariane a prezentovat se chtěli i studenti v tehdejším Sovětském svazu. Studentský projekt ale doslova "zamrzl" vinou politické situace. Zkrátka se prosadil jiný způsob využití balistických raket ve střední Evropě. A je zbytečné dodávat, že s vědou neměl nic společného. I tak někdy končí bádání.
Frederik Velinský

Literatura:
Ivo Míček: Není Kosmos jako Cosmos aneb Soukromý projekt poháněný Sluncem!
Ivo Míček: Cosmos 1 - epilog.
Planetární společnost nevzdává pokusy se sluneční plachetnicí (zpráva ČTK ze dne 23.6.2005)
http://www.planetary.org/solarsail

Pravidelná rubrika Napínavé bádání se vysílá obvykle v rámci každého druhého Planetária v měsíci.
Starší texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.

autor: frv