Šípkové Růženky: probouzení „spících“ indiánských jazyků Ameriky, mise LISA a lov na gravitační vlny

V úvodním přehledu zajímavostí se zmíníme o objevu nového druhu pryšce v Somálsku, za kterým stojí i jeden český vědec, a také o nálezu středověkého dřevěného chodníku v jedné z nejstarších ulic historického centra Hradce Králové; povíme si něco málo o ničení archeologických lokalit a nálezů v boji sužovaném Pásmu Gazy, s řeckými potápěči se potopíme k vraku lodi Britannic v Egejském moři a na závěr se zmíníme o zajímavém nálezu vozítka Perseverance na povrchu Marsu, který by mohl, ale také nemusel být důkazem o dávné existenci života na rudé planetě.

Usínání a buzení indiánských jazyků

Siouxský náčelník|foto:Boston Public Library, Unsplash, Licence Unsplash, ©

Nový svět. Tak po staletí Evropané říkali americkému kontinentu, který se pro mnohé z nich stal příležitostí k novému životu. Objevitelské výpravy a první výboje koloniálních mocností záhy následovaly vlny přistěhovalců; stále častější a početnější. Americký kontinent však při jejich příchodu nebyl prázdný. Jen na území dnešních Spojených států a Kanady žily podle dnešních odhadů dva až tři miliony jeho původních obyvatel, kterým jsme si zvykli říkat indiáni. Zatímco přistěhovalci mluvili hlavně anglicky, francouzsky, případně španělsky, ale i mnoha dalšími jazyky Evropy, původní Američané se dorozumívali více než třemi stovkami indiánských jazyků. Kolik jich přežilo až do našich časů?

Joe Healy, indiánským jménem Wolf Moccasin, a jeho rodina. Snímek z roku 1911|foto:Galt Museum & Archives, Unsplash, Licence Unsplash, ©

Historii a současnosti severoamerických indiánů a jejich původních jazyků se věnuje nedávno vydaná útlá publikace Naučit se znovu mluvit, jejímž autorem je etnolingvista a lingvistický antropolog Miroslav Černý z katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Mapováním a ochranou jazyků původních obyvatel severoamerického kontinentu se zabývá už řadu let. Zeptali jsme se ho, jak to s indiánskými jazyky vypadá dnes? Kolika z nich se ještě aktivně mluví a jaké jsou jejich vyhlídky? Proč dnes vůbec chránit menšinové jazyky, třeba i takové, které mají sotva pár desítek mluvčích? Čím jsou tyto jazyky zajímavé či zvláštní? A co všechno je pro záchranu mizejícího jazyka významné či dokonce nutné udělat?

Jak ulovit gravitační vlnu

Gravitační vlny (ilustrační foto)|foto:NASA/ Goddard Space Flight Center, Creative Commons Attribution 2.0 Generic

Zhruba za 10 let by se měla do vesmíru vydat trojice satelitů Evropské kosmické agentury v rámci mise LISA. Projekt je zaměřen na detekci a studium gravitačních vln, jejichž existenci předpověděl už v roce 1916 Albert Einstein ve své obecné teorii relativity. První přímé pozorování gravitačních vln však přinesl až americký experiment LIGO o století později – v roce 2015. Třem vědcům, Raineru Weissovi, Kipu Thornovi a Barrymu Barishovi, to vyneslo Nobelovu cenu za fyziku. Vesmírná mise LISA by měla studium gravitačních vln povznést na novou, mnohem vyšší úroveň.
I za účasti našich odborníků.

Co to gravitační vlny jsou a jak vznikají vysvětluje Jiří Svoboda z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky v Praze. K jejich první detekci došlo 14. září 2015 díky dvojici obřích pozemních detektorů projektu LIGO. Jak se to podařilo? Teď se měření a detekce gravitačních vln přesune do vesmíru. Čím se bude práce satelitů LISA lišit od měření za pomoci detektorů LIGO?