Sérioví vrazi často vyrůstají z traumatizovaných dětí. Schopnost zabíjet ale v sobě máme všichni

„Kdo bude jeho další oběť?“ a „Kdy přesně zaútočí?“ To jsou otázky, které si často pokládají experti, kteří hledají sériové vrahy. Není to ale tak jednoduché, jak se může zdát z televizních seriálů.

Rozdíly mezi sériovým a masovým vrahem jsou zásadní: „Masový vrah zaútočí najednou, na jednom místě. Je také většinou na místě i dopaden, nebo spáchá sebevraždu,” vysvětluje etoped Andrej Drbohlav.

Oproti tomu sériový vrah je podle něj člověk, který vraždí na různých místech v určitých časových sekvencích. „Je těžší ho dopadnout. Umí se dobře schovávat,” dodává odborník.

Oproti filmovým příběhům se ty knižní víc dotýkají reality, než by si mohl kdokoliv z nás myslet. Knižní předlohy jsou také často reálné případy, které nebyly třeba dořešené. Poté mají autoři více prostoru k různým zápletkám, nebo svým vlastním vyřešením vražedných činů.

Filmové příběhy často zkreslují dobu a způsob vyšetřování, a jsou častěji i více dramaticky zkreslené.

Experti nedokáží zjistit velikost bot, adresu bydliště ani barvu ponožek, jak je tomu často v televizních filmech či seriálech. Dokáží ale podle toho, co vypozorují na místě činu, odhadnout, jak se bude nadále pachatel chovat nebo kde a přibližně kdy zaútočí znovu.

Každý má v sobě zlo a schopnost zabíjet

Je vědecky dokázáno, že každý člověk má v sobě předpoklady k tomu, aby za daných okolností ublížil, nebo dokonce zavraždil. „Jsme predátoři se schopností zabíjet,” říká Andrej Drbohlav. Podle něj jsme se díky těmto předpokladům dostali na nejvyšší možnou příčku v evolučním řetězci.

Sérioví a masoví vrazi se samozřejmě odlišují od ostatních lidí: „Jsou to často lidé, kteří byli v dětství traumatizováni.” První signály se ukazují již v dětství. Může jít o náznaky většího vzdoru oproti autoritám až po týrání zvířat.

Čím dříve přijdou rodiče s dítětem za terapeutem, tím je větší šance toto detekovat a zajistit adekvátní přístup a léčbu.

Trest smrti jen pro toho, kdo je opravdu vinen

Podle Andreje Drbohlava by byl adekvátní trest smrti pouze pro sériové nebo masové vrahy. „Tam je ta vina jasně prokázaná a daná,” tvrdí.

Občas se totiž děje, například ve Spojených státech amerických, kde je trest smrti povolen, že se po několika letech prokáže, že popravený člověk nebyl pravým pachatelem.

autor: Kateřina Klabzubová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.