Rudolf Cortés

Tím mužem je Rudolf Kraisinger. Narodil se 16. března 1921 v Plzni. Jeho tatínek byl pivovarským bednářem a maminka pocházela ze smíšeného manželství – její otec byl majitelem restaurace v brazilském Sao Paulu a matka se přistěhovala ze Španělska. Dívku s krásným jménem Mercedes poznal pan Kreisinger během pobytu v jihoamerické Uruguayi a přivezl si ji do Plzně.

Jejich syn, malý Rudolf, to neměl lehké. Bylo mu pět, když mu zemřel otec, a matka – zcela bez prostředků – dala syna do sirotčince, kde vyrůstal až do osmnácti let. Na přelomu třicátých a čtyřicátých let se vyučil v Praze kožešníkem, ale nějak ho to pořád táhlo ke zpěvu. Od roku 1940 zpíval první bas v pěveckém spolku Smetana, později vystupoval v Komorní zpěvohře. Zároveň se věnoval tehdejší soudobé populární taneční hudbě – a jak bylo obvyklé, zvolil si i umělecký pseudonym, který vycházel z dívčího jméno matky. Myslím, že pod ním už ho mnozí poznáte: Rudolf Cortés.

Po druhé světové válce se na dlouhá léta stal zpěvákem orchestru Karla Vlacha. Jenže přišla padesátá léta – a spíše než taneční hudba zněly z rádia české napodobeniny ruských častušek nebo takzvaná „angažovaná“ píseň. Rudolf Cortés přežil nejhorší roky v divadelním angažmá a do širokého povědomí vstoupil ve druhé polovině padesátých let. Tehdy byl skutečnou hvězdou – natáčel gramofonové desky, jeho písničky vysílalo rádio, s orchestrem Karla Vlacha směl na zahraniční koncerty, zahrál si v několika filmech. Velký úspěch měl v Polsku, východním Německu a Sovětském svazu, a dostal se i do Rakouska.

Se jménem Rudolfa Cortéze byla v devadesátých letech, po jeho smrti, spojena nesmyslná legenda o tom, že byl v letech druhé světové války spolupracovníkem ostravského Gestapa. Cortésově dceři se nakonec podařilo fámy vyvrátit. O úspěšného zpěváka, který často vyjížděl do zahraničí, se aktivně zajímala i komunistická Státní bezpečnost. Od července 1958 si na něj vedla spis, do kterého ukládala různé poznatky o jeho životě, získané od udavačů, a možná zvažovala, že se Cortése pokusí získat jako tajného spolupracovníka. V září 1963 byl ale Cortézův spis zrušen.
Karel Gott jednou o Rudolfu Cortésovi řekl, že měl fenomenální hlas, se kterým, kdyby se narodil třeba v Americe, mohl konkurovat zpěvákům jako byli Bing Crosby nebo Frank Sinatra. Cortésův styl byl hodně poplatný padesátým létům a léta šedesátá, zejména jejich druhá polovina, už byla hudebně jinde. V orchestru Karla Vlacha se čím dál víc prosazoval Milan Chladil a Rudolf Cortés od roku 1965 v podstatě nové písničky netočil. Mohl za to i jeho zdravotní stav, který se začal po roce 1968 zhoršovat a objevily se příznaky toho, čemu dnes říkáme Alzheimerova choroba.

V roce 1982 se Rudolf Cortés dostává na sever Čech – jeho poslední adresou se stal domov důchodců v Krásné Lípě u Rumburku. Tam také těžce nemocný v prosinci 1986 zemřel. Bylo mu teprve 65 let.