Péče o jabloně a hrušně po létě

6. září 2026
Pěstování bez trápení

Začátek podzimu je vhodnou dobou k tomu, abychom se znovu podívali na jabloně a hrušně. Hlavní růst už většinou končí, na stromech dozrávají plody, a tak snadno poznáme, v jaké kondici stromy jsou.

Nejdřív odstraníme zlomené větve a posbíráme napadené nebo nahnilé plody na stromě i pod ním. Větve, které jsou pod tíhou úrody nadměrně ohnuté, můžeme opatrně podepřít.

Po sklizni ranějších odrůd odstraníme takzvané vlky, tedy silné a vzpřímené letorosty, které zahušťují korunu. Cílem je udržet korunu vzdušnou a dobře prosvětlenou. Pozor ale na příliš radikální zásahy.

U mladších stromů zkontrolujeme úvazky a opory. Když delší dobu neprší, dodáme jim vodu. Lepší je zalévat vydatně a méně často, než povrchově každý den.

Kvalita letošní úrody, velikost a zdraví plodů, množství nasazených větví a jejich stav – to vše napoví, jak stromy reagují na naši péči během roku. Tato pozorování pak můžeme využít při zimním řezu a plánování další sezóny.

autor: Veronika Jaklová | zdroje: Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy – Pěstování jabloní a hrušní , Český zahrádkářský svaz – Péče o jádroviny během vegetace , Mendelova univerzita v Brně – Ovocnářství a řez ovocných dřevin , Ústredný kontrolný a skúšobný ústav poľnohospodársky – Pestovanie jadrovín
Spustit audio

mujRozhlas

Audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě

Mohlo by vás zajímat

mujRozhlas

Audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě

Nejposlouchanější

Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.