Příprava skleníku na zimu

Ve skleníku pomalu končí hlavní sezona a jeho správné zazimování nám ušetří práci a problémy v příštím roce.

Nejdřív skleník vyklidíme. Odstraníme poslední rostliny, plevel a všechny zbytky kořenů – především nemocné nebo napadené části rostlin musí pryč.

Skleník umyjeme a očistíme také nářadí, květináče, opory a další vybavení. Jestli jsme během sezony řešili problémy s chorobami nebo škůdci, použijeme i vhodnou dezinfekci.

Když rostliny ve skleníku opakovaně vadnou, hynou od kořenů, mají poškozené nebo zahnívající kořeny, případně mladé sazenice opakovaně padají a odumírají, může jít o problém, který přetrvává v půdě.

V takovém případě je lepší obrátit se na specializovanou firmu, která může půdu odborně prozkoumat, a podle příčiny zvolit vhodný způsob dezinfekce – například její propaření.

Plošnou dezinfekci půdy ale neděláme preventivně každý rok, může totiž poškodit i užitečné půdní organismy.

Podle potřeby půdu ve skleníku zryjeme a doplníme vyzrálý kompost. Nakonec zkontrolujeme konstrukci a co je potřeba opravit, opravíme ještě před zimou.

Jestli skleník přes zimu nevyužíváme a počasí i konstrukce to dovolí, necháme ho větrat, abychom předešli problémům s plísněmi.

autor: Veronika Jaklová | zdroje: Český zahrádkářský svaz – Odborné informace , „Využívání skleníků“ , Český zahrádkářský svaz – Stručný výkladový slovník , heslo „Padání klíčních rostlin“ , Mendelova univerzita v Brně – „Pěstování sadebního materiálu“ , kapitola „Dezinfekce půdy“
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.