Rozlousknutý burák: Planetka Itokawa
Tvarem připomíná burský oříšek. Její snímky přinesla už v roce 2005 japonská sonda Hayabusa. Planetka Itokawa nese jméno japonského průkopníka raketové techniky a kosmonautiky Hideo Itokawy.
Planetka Itokawa kříží dráhu Marsu a náleží do kategorie potenciálně nebezpečných planetek a blízkozemních objektů. Nejblíže Zemi byla v dubnu roku 2004 – 1,9 milionu kilometrů. V tomto století však určitě naši planetu neohrozí. Přesto astronomy Evropské jižní observatoře velmi zajímá, a to hlavně kvůli své struktuře. Díky ní získali astronomové první přímý důkaz pro svou domněnku, že planetky mohou mít značně různorodou vnitřní stavbu. K pořízení přesných fotometrických snímků planetky využili mimo jiné i dalekohled na chilské observatoři La Silla. Zní to skoro neuvěřitelně, ale pomocí pozemských přístrojů se jim podařilo „burský oříšek“ planetky Itokawa rozlousknout a podívat se dovnitř. Mimochodem – až dosud vlastnosti podobných těles odhadovali pouze na základě průměrné hustoty. U Itokawy změřili rychlost a postupné změny rotace planetky, včetně změn jasnosti, a zkombinovali tyto výsledky s teoretickým modelem tepelného vyzařování tělesa. Ukázalo se, že některé části planetky Itokawa mají odlišnou hustotu a velmi komplikovanou vnitřní strukturu.
Rotaci planetky i dalších menších těles ve Sluneční soustavě může ovlivňovat sluneční záření. Říká se tomu YORP efekt. Zpětným tepelným vyzařováním absorbované sluneční energie z nerovnoměrného povrchu planetky vzniká sice slabá, ale trvalá silová složka, která může ovlivňovat a měnit rychlost rotace tělesa. Vědecký tým astronomů Evropské jižní observatoře zjistil, že rotace Itokawy se nepatrně, ale přesto zrychluje.
Pohled do nitra planetky vyvolává otázky kolem jejího vzniku. Jednou z možných variant je, že se utvořila srážkou dvou původně oddělených složek dvojplanetky. Znalost vnitřní struktury umožňuje porozumět těmto dějům i při procesu formování planet. Může to zároveň napomoci odhalit mnohá tajemství planetek, snížit rizika možných kolizí se Zemí a koneckonců usnadnit cesty kosmických sond za těmito tajemnými tělesy.
Vysíláno v Planetáriu č. 7/2014, 15. února.
Rubrika Mýty, omyly a novinky astronomie se vysílá každé třetí Planetárium v měsíci.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka