Rostliny z doby ledové, mokřina a unikátní atmosféra místa. Tak vypadá rašeliniště na Cínovci v Krušných horách

15. srpen 2013

Masožravé rostliny nebo orchideje můžete vidět v rašeliništi. Dvě obnovili ekologové na Cínovci v Krušných horách. V lokalitách "U jezera" a "Cínovecký hřbet" dali do odvodňovacích kanálů přes 200 přepážek. Voda tam zůstávala i letošních parných dnech. Díky tomu se tam vrátila řada už vzácných druhů rostlin i živočichů, které tu kdysi žily.

Rašeliniště "U jezera" najdete na turistických mapách také pod názvem "Tokaniště". Vede k němu silnice z Cínovce na Nové město. Ať už pojedete autem, na kole, nebo půjdete pěšky od Cínovce, tak vás na tu správnou odbočku na lesní cestu upozorní naučná cedule za prudkým klesáním. Je tam i místo na zaparkování, dál totiž musíte pěšky. Asi po sto metrech se dáte po cestě doleva a tam už se ujal slova můj průvodce Ondřej Volf z ekologického sdružení Ametyst.

„Tady vlastně vidíme krásný průřez rašlinou - je to starobylé rašeliniště, několik metrů hloubky rašeliny. Tady je odvodňovací kanál, ústí tu i menší odvodňovací kanál a na každé té větvi se stavěly přehrážky, které jsou tu rozeseté různě v terénu. Je tu vidět typická vegetace, jako je vřes. Ty bílé chomáčky to je suchopýr, všechno je to glaciální relikt, zbytky z doby ledové, takové opravdu vzácné typy organismů. Když to kvete plně, tak celá plocha je úplně bílá. Tady vidíme kleč. Jsme v jedné z jádrových zón tetřívka, jsme v zóně, kde se vyskytují i další vzácné druhy. Jsou tu sovy, můžou tu být i vzácní plazi včetně zmije, ale myslím, že před námi už dávno utekly.“

Na zmiji jsme opravdu nenarazili, zato všude kolem nás poletovali pestrobarevní motýli a vážky. Na rozdíl od rašeliniště na Cínoveckém hřbetu je "U jezera" díky nízkým stromům a keřům krásně vidět i dál od cesty. Ostatně, v přírodní rezervaci bychom jinudy než po cestách chodit ani neměli.

A Ondřej Volf doplnil i další důvod, proč se jí držet: „Kousek odtud je zbytek jezera, což je ta nejvzácnější plocha, šli jsme kolem něj. Tam jsou právě ty nejvzácnější kytky, včetně masožravých rosnatek a tak...“

Podél cesty můžete v kanálech zahlédnout vodu, která tam díky přepážkám zůstává. „Je to tedy hnědá, typicky rašelinná voda. Skutečně takhle funguje ta přehrážka, pomalu to zarůstá, je tu i přepad, aby se to nepodemílalo. Cílem je, aby to splynulo s okolním terénem,“ dodává Ondřej Volf.

Za rok tedy už možná přehrážky neuvidíte. Vodu ale budou zadržovat dál.

autor: hau
Spustit audio