Rondely stále záhadné - 2. část

O rondelech jsme hovořili s Jaroslavem Řídkým z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky. Ještě než jsme došli k jejich tajemnému účelu, věnovali jsme se vynaložené práci... Vybudovat podobnou stavbu jistě nebylo nic jednoduchého?

Existují teoretické předpoklady, jak dlouho byl rondel budován a kolik lidí asi na jeho výstavbě spolupracovalo; byly také experimentálně postaveny některé objekty - konkrétně v Dolním Rakousku byl znovu vybudován rondel podle nálezu ve Schletz. Uvažuje se v řádu dvou, tří let, v závislosti na velikosti objektu. Na jeho výstavbě muselo spolupracovat sto až dvě stě lidí. Otázkou je, jak dlouho se mohli vlastní výstavbou zabývat. Pokud by se jednalo o jednu osadu, musela by to být osada obrovských rozměrů s poměrně velkým množstvím obyvatel, protože zbytek obyvatel se o stavitele rondelu musel nějakým způsobem starat. Museli se zabývat dalšími aktivitami nutnými pro přežití. A nebo musely na výstavbě rondelů spolupracovat i komunity z nejbližšího okolí.

Je nějaká představa, co dělali stavitelé rondelů s tou spoustou vykopané hlíny z příkopů?

To je zapeklitá otázka, která dosud nebyla spolehlivě vyřešena. Někteří badatelé uvažují o existenci nějakých valů, zřejmě spíše na vnější straně příkopu; díky zemědělské činnosti ve střední Evropě však tyto valy nebyly nikde nalezeny. Další badatelé uvažují o rozvlečení materiálu vykopaného z příkopů do nejbližšího okolí, spolehlivě to však zatím nelze doložit ani v jednom případě. Snad přinesou nějaké informace nové přírodovědné metody, třeba mikromorfologie nebo jiné.

Další věc, která není úplně jasná - jak byly vysoké palisády? To se asi nedá nijak poznat?

Musíme počítat s tím, že v průběhu času došlo k poměrně rozsáhlé erozi hlíny, orné půdy, zejména v minulém století a v současné době. Došlo k úbytku ornice a podorničí. Ty zachycené hloubky, které máme k dispozici, nevypovídají o původní hloubce, kterou bylo nutno vykopat pro zasazení kůlů. Umíme z nich ale vyvodit nějaké předpoklady. Podle hloubky se uvažuje o výšce kůlů kolem 1,7 - 2 metrů. Předpokládáme, že vnitřní palisádové ploty byly důležitým vizuálním předělem, přes který nebylo vidět, co se děje uvnitř ani vně areálu. Víme, že byly v místech vstupů, které respektují i vstupy do příkopů, přerušeny, ale spolehlivě nemůžeme doložit, jak ten palisádový kruh původně vypadal.

Goseck - replika rondelu|foto: Jindra Jarošová

Ještě méně víme o samotné funkci rondelů. Za dobu, kdy se zkoumají, se vyrojila spousta různých hypotéz. Jedna z těch prvotních například uvažovala, že rondely by mohly být ohrady pro dobytek. Dnes už se ale s touto hypotézou příliš nepočítá?

Ano, to byly ty původní představy, stejně jako ta, že rondely sloužily k nějakým obranným účelům. V současné době se pracuje se čtyřmi nebo pěti základními modely, které byly zformulovány moravskými badateli. Uvažuje se o určité funkci shromažďovací, takzvané sociální, dále o funkci ekonomické, sakrální nebo informační a některé, zejména objekty větších rozměrů, u kterých příkopy dosahují šířky 14 -15 metrů a hloubky až pěti metrů, skutečně mohly sloužit jako nějaké obranné objekty. Takže se uvažuje i o funkci vojenské.

V jednu dobu byla velmi populární hypotéza, že rondely jsou něco jako astronomické pozorovatelny. To už dnes, myslím, také není úplně "v kurzu"?

Badatelé, kteří se zabývají rondely, se dají rozdělit do dvou skupin. První skupina věří tomu, že vstupy v příkopech a tedy i palisádách jsou záměrně orientovány k pohybům vesmírných těles. Nejoblíbenějšími jsou samozřejmě pohyby Slunce a Měsíce, ale v úvahách se objevují i pohyby některých souhvězdí nebo hvězd. A pak je druhá skupina badatelů, která je skeptická. Nejčastěji se objevují rondely se čtyřmi vstupy a je pravdou, že většina vstupů je orientována víceméně k hlavním světovým stranám, samozřejmě s určitými odchylkami od původních deklinací. Já patřím spíše ke skeptikům. Je velmi obtížné určit, jestli zaměření vstupů bylo záměrné a řídilo se nějakými pravidly sdílenými v rámci té převážně už zemědělské neolitické společnosti. Jestli mělo třeba informační funkci, aby bylo možné určit nějaké období setby plodin, obilovin nebo například sklizně. Teď mluvím samozřejmě o jarní a podzimní rovnodennosti nebo letních a zimních slunovratech. Zřejmě asi tyto objekty byly zaměřovány záměrně, ale důvod jejich zaměření my v současné době nedokážeme spolehlivě vysvětlit.

Další, poměrně nová hypotéza vysvětluje rondely jako produkt jakési posvátné práce, kdy hlavním "obřadem" bylo jejich samotné budování a o výslednou stavbu vlastně ani příliš nešlo.

Tady je ovšem nutné poznamenat, že v případě hřišť na juego de pelota se nejednalo o kruhové stavby typu neolitických rondelů; byla to, zjednodušeně řečeno, podélná obdélníková hřiště. Podstatné ovšem je, že byla v celé střední Americe tvarově standardizovaná (tak jako je to u rondelů) i když mohla mít nejrůznější rozměry. Hrála se na nich rituální hra s kaučukovým míčem. Něco podobného se klidně mohlo hrát i ve střední Evropě v mladší době kamenné - jen bez kaučuku.
Na závěr dodejme pár slov k perspektivám dalšího výzkumu středoevropských rondelů. Dalo by se něco dělat jinak a nebo lépe, abychom měli větší šanci pochopit myšlení lidí, kteří je před více než šesti tisíci lety stavěli?

Říká na závěr svého povídání Jaroslav Řídký z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky. Rondely, kruhové stavby z neolitu, tak zřejmě ještě dlouho zůstanou jednou z velkých záhad našeho pravěku. A možná, že napořád.

Vysíláno v Planetáriu č. 06/2010, 6. - 12. února
Přepis: NEWTON Media, a.s. Redakčně upraveno.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (12:24).