Rakovník: Docela malá Kamenná panna

22. červen 2003
Planetárium
Nejstarší obří černá díra může astronomům pomoct pochopit temné období vesmíru|foto: Robin Dienel / Carnegie Institution for Science

Už sto let trvají spory kolem nevelkého kamene od silnice do Lišan. Jedni tvrdí, že je to menhir, druzí považují kámen za zvětralý kamenný kříž.

Kamenná panna První zprávu o otlučeném pískovcovém kameni s obrysy lidské postavy, vysokém zhruba metr a opracovaném do čtyřhranného průřezu, podal roku 1888 jistý Augustin Hlaváček. Část badatelů považovala kámen za menhir, tedy památku, vztyčenou zde v pravěku. Jiní zase říkali, že jde o smírčí či pamětní kříž se zvětralými a odpadlými rameny. Regionální badatel Jan Renner považoval ve 30. letech Pannu za pomezní kříž na hranici městských a křivoklátských pozemků. Podle jeho názoru přišel kámen ke svému jménu právě díky tomu, že po ztrátě ramen připomíná trochu lidskou postavu. Chce to však notnou dávku fantazie...
Spor o Kamennou pannu trvá dodnes.
Odpůrci hypotézy o zvětralém smírčím kříži poukazují především na citovanou pověst. Ta totiž svou povahou odpovídá spíše typickým menhirovým pověstem, než vyprávěním, která se obvykle pojí ke kamenným křížům. Ve Státním seznamu nemovitých památek je Kamenná panna poněkud šalamounsky vedena jako "mezníkový kříž - tzv. kamenná panna, snad ze 17. století."
Ani státní ochrana, ani hypotetické fluidum pověsti však rakovnickou Pannu nespasily před vandalským činem. Na počátku 80. let minulého století Kamennou pannu kdosi vykopal a odvezl. Možná se měla stát ozdobou zahrádky; osamělé kameny tak občas končívají. Vzhledem k místní proslulosti kamene však vzbudil tento čin obecné pohoršení a psalo se o něm i v tisku. Neznámý pachatel se polekal a pod rouškou noci kámen vrátil na původní místo. Projevil však přitom neobyčejnou důkladnost a zakopal ho hlouběji, takže v současné době vyčnívá jen necelými sedmdesáti centimetry. Je-li to opravdu menhir, je asi jeden z nejmenších vůbec...
Nedaleko Kamenné panny se nachází ještě jedno místo, opředené pověstí. Jsou to zbytky keltské čtyřúhelníkové svatyně z mladší doby laténské, asi 700 m odsud, na plošině nad údolím Červeného potoka, v poloze zvané Kokrdov. Nestraší tu však keltští druidové, jak byste možná čekali, ale bojovníci z bitvy u Rakovníka, která proběhla roku 1620, nedlouho před bitvou bělohorskou. Poslední zprávy o zdejších strašidlech pocházejí prý ještě z konce 19. století. Roušku tajemství, obklopující Kokrdov i Kamennou pannu by možná pomohl poodhrnout archeologický výzkum, k němuž ani na jednom z těchto míst zatím nedošlo. Jenže u Kamenné panny by se tak jako tak nejspíš nic zajímavého nenašlo; vinou docela nedávné a také důkladné aktivity neznámého kopáče - zahrádkáře. Kdo ví, proč ji vlastně tenkrát vrátil. Možná na něj zapůsobil zmíněný článek, možná něco jiného. O řadě památných kamenů se totiž vypráví, že po odsunu ze svého původního místa nedopřály pachateli činu klid do té doby, než je zase vrátil zpět.
Co z toho plyne? Když už chcete na zahrádku kámen, vyberte si nějaký bez pověsti.

Frederik Velinský
Fotografie František Svoboda.

Doporučujeme vám návštěvu webových stránek o smírčích křížích a křížových kamenech!

Další texty, uveřejněné v pravidelné rubrice Kratochvilná vyprávění o tajemných místech najdete V ARCHIVU.

autor: frv
Spustit audio
Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.

Zprávy z iROZHLAS.cz