Procházka oblohou (květen)

Tato část oblohy je chudší na jasné objekty, o to lépe se však na ní můžeme orientovat. Jarní trojúhelník umí už vyhledat snad každý, kdo se alespoň trochu o hvězdnou oblohu zajímá, připomenu jen, že obrazec tvoří Regulus ve Lvu, oranžový Arktur v souhvězdí Pastýře nad severovýchodem a o kousek níž modravá Spica v souhvězdí Panny. Lev, Pastýř a Panna jsou zároveň nejvýraznější souhvězdí a snadno se zapamatují. Lehce najdeme také Velký vůz a pod jeho ojí je už jen kousek k Honicím psům Matný shluk hvězd nad souhvězdím Panny jsou Vlasy Bereniky. Pod Lvem a Pannou je předlouhé souhvězdí Hydra a ještě více u jihu Kentaur a Jižní kříž. Nemusíme tedy až na jižní polokouli, abychom jej zahlédli.
Jak to v květnu vypadá s viditelností planet. Merkur je nepozorovatelný. Venuši najdeme jako jitřenku ráno nízko nad východojihovýchodním obzorem. Její výška bude ještě do 10. května klesat, po tomto minimu během dalších dvou měsíců mírně stoupne, aby pak počátkem října její ranní viditelnost skončila. V zimě se pak vynoří jako večernice. Mars je vidět v první polovině noci, stejně jako Saturn. Jupiter září nejdéle, po celou noc, z celého roku budou nejlepší podmínky pro jeho pozorování právě nyní. Šestého května bude planeta nejblíže Zemi, necelých 660 miliónů kilometrů. Uran a Neptun uvidíme na ranní obloze, ovšem jen v silnějších dalekohledech.
Z úkazů zaujmou tři konjunkce Měsíce. První, poměrně těsná s hvězdou Spica nastane 11. května ve čtyři hodiny ráno, druhá 30. května s Polluxem před půlnocí a konečně třetí bude rovněž o půlnoci, ovšem o den později, tedy 31. května, kdy bude v konjunkci s Měsícem Saturn.
Na závěr nemůžeme vynechat měsíční fáze. Na 5. května připadá první čtvrť, úplněk pak na 13. května. Poslední čtvrť nastane 20. května a nov 27. května. V další první čtvrti se Měsíc objeví až 4. června.
Hezkou podívanou!
Miroslav Zimmer