Příběhy z kalendáře - Oldřich Paul

Po středoškolských studiích nastoupil na Státní statek Vintířov nedaleko Karlových Varů a pak do funkce ředitele Šlechtitelského a semenářského podniku v Kašticích na Podbořansku. Potom už stoupal v kariérním žebříčku tak, jak to tehdejší doba podobným lidem umožňovala. Agronom Okresního národního výboru v Lounech, ředitel Okresní zemědělské správy v Lounech a od roku 1970 ředitel největšího českého zpracovatele chmele, podniku Chmelařství Žatec. Působil tam až do odchodu do důchodu.

V odborných slovnících lze nalézt nevinnou formulaci: aktivně pracoval v hospodářských a politických funkcích. Přeloženo do češtiny, Oldřich Paul byl pevně ukotven v tehdejších komunistických strukturách, byl dokonce poslancem České národní rady, a ve stenografických zápisech tohoto orgánu jsem dokonce našel jeho projev z roku 1979, ve kterém se zlobí na české podniky kvůli tomu, že produkují zmetky.

Oldřich Paul byl také nějaký čas předsedou redakční rady časopisu Chmelařství, a asi největším úspěchem na tomto poli, či spíše na této chmelnici, bylo to, že Oldřich Paul byl po jedno funkční období prezidentem Mezinárodního sdružení pěstitelů chmele.

Aby portrét Oldřicha Paula byl úplný, je také nutné dodat, že jeho jméno figuruje na seznamu spolupracovníků Státní bezpečnosti, a to už od roku 1956, kdy jej do svého stavu zavedlo oddělení vojenské kontrarozvědky 1. tankové divize Klementa Gottwalda. Vybral si krycí jméno Zemědělec.

Podle dokumentů, které ještě neprošly podrobným studiem, spolupracoval Oldřich Paul se Státní bezpečností až do poloviny šedesátých let - a znovu potom v letech osmdesátých, a to už pouze jako důvěrník s krycím jménem Holič. Chmelař, poslanec, nositel řádu Mezinárodního sdružení pěstitelů chmele a nejspíš i spolupracovník Státní bezpečnosti Oldřich Paul zemřel v Lounech v únoru 2006.