Příběhy z kalendáře - František Topič

Bude to příběh muže, který se vlastními silami vypracoval. Synek rolníka vystudoval obchodní akademii a odešel do Prahy pracovat do Šimáčkova nakladatelství jako účetní. Zakoukal se do majitelovy neteře, vzali se - a z bohatého věna si schopný účetní Topič zakoupil na Národní třídě malé knihkupectví.

Když jeho bývalý zaměstnavatel Šimáček zemřel, převzal Topič i jeho firmu a kromě prodeje knih je začal i vydávat. U Topiče začaly záhy vycházet práce Jana Nerudy, Svatopluka Čecha nebo Václava Beneše Třebízského. A čtenářům nabízel i kvalitní překlady literárních novinek z Paříže nebo Londýna.

František Topič měl ale jednu zásadu: ať už si čtenář koupí knížku drahou nebo levnou, měl by mít pocit, že jde o umělecké dílo. A tak Topičovy knížky vycházely v bohaté grafické úpravě a s ilustracemi výtvarníků jako byli Cyril Bouda, Viktor Oliva nebo Jaroslav Benda.

Roku 1894 rozšířil Topič své knihkupectví o galerii, ze které se záhy stal respektovaný Topičův salon. To už ale začínaly být prostory na Národní třídě 7 Topičovu nakladatelství těsné… A v roce 1905 se celá firma přestěhovala na novou adresu: Národní třída 9, do nového secesního domu, který se záhy stal místem velkých kulturních událostí, významných nejen z pražského, ale vlastně celostátního hlediska. Vždyť například právě u Topičů poprvé v životě vystavoval Jan Zrzavý.

Vše se událo být tak krásné. V roce 1909 začal Topičovi v podnikání pomáhat jeho syn Jaroslav, který pro nakladatelství získával mladé nadějné autory. Topič senior už se připravoval, že synovi firmu předá. Ale nestalo se. Jaroslav v roce 1936 předčasně umírá a téměř osmdesátiletý František Topič je nucen celou společnost prodat. Kupcem se stal Jaroslav Stránský, který do Topičova domu přenesl redakci Lidových novin.

Velký český nakladatel František Topič zemřel před sedmdesáti lety - 29. března 1941.