Příběhy hvězd – Proxima Centauri
Pomineme-li Slunce, pak se nejbližší hvězda nachází jen čtyři a čtvrt světelného roku od nás. Pouhým okem ji nespatříte, patří však k jiné hvězdě, která vidět je.
O hvězdě Proxima Centauri víme od roku 1915, kdy ji objevil jihoafrický astronom skotského původu Robert Innes. Z toho vyplývá, že pozorovatelům v Evropě nepomohou ani jasná obloha, ani bezměsíčná noc, tím méně doporučovaný teleskop o průměru minimálně 8 centimetrů. Proxima Centauri je hvězda jižní oblohy ze souhvězdí Kentaura, červený trpaslík, který má jen 12 procent hmotnosti našeho Slunce a průměr jako jeden a půl Jupiteru.
Třetí nejjasnější, ale dvojitá!
Proxima Centauri je však součástí trojhvězdného systému, jehož další dvě složky už lidským okem viditelné jsou – hvězdy Alfa Centauri A a B, označované také jako Rigil Kentaurus a Toliman, obíhají kolem společného těžiště s periodou 80 roků. Kdybychom jednu z nich umístili na místo našeho Slunce, ta druhá by oscilovala kdesi na oběžné dráze mezi Saturnem a Plutem. Není divu, že se nám tento hvězdný pár na pohled jeví jako jediná jasná hvězda; dokonce třetí nejjasnější hvězda noční oblohy. Samozřejmě opět té jižní. Obě její složky se velikostí podobají Slunci – jedna je o málo větší a ta druhá zase o chlup menší. Proxima Centauri je od jejich společného těžiště vzdálená 13 tisíc astronomických jednotek, pětinu světelného roku, a obíhá kolem něj po dráze s periodou 500 tisíc let.
Proxima Centauri a její rodina
V roce 2016 bylo potvrzeno, že kolem Proximy Centauri létá ve vzdálenosti asi pěti setin astronomické jednotky planeta s odhadovanou hmotností zhruba 1,3násobku Země, jeden oběh jí trvá jen něco málo přes 11 dní. I přes tuto blízkost není vyloučeno, že obíhá v obyvatelné zóně – to znamená, že by se na jejím povrchu mohla vyskytovat voda v tekutém skupenství. Vyhlídky na případný vznik života však kazí skutečnost, že Proxima Centauri je velmi aktivní eruptivní proměnnou hvězdou, na jejímž povrchu neustále dochází k protuberancím, při kterých se svítivost hvězdy během několika minut zdvojnásobí až ztrojnásobí. A to by bylo pro život vražedné.
Přesto bývá právě Proxima Centauri pro svou blízkost navrhována jako cíl mezihvězdných letů, i když by cesta k ní s našimi současnými možnostmi trvala více než třicet tisíc let... Dnes už víme, že má ještě jednu planetu a diskutuje se i o třetí oběžnici, ale její existence je zatím sporná a nebyla potvrzena.
Kvarta, Pandora a Neruda
Ve sci-fi, ať už filmové nebo knižní, se ke hvězdám ze systému Alfa Centauri vydala už celá řada pozemských výprav. Dokonce mezi nimi najdeme i českou stopu – systém je cílem kosmické lodi Ikarie XB 1 ze stejnojmenného, šedesát let starého filmu režiséra Jindřicha Poláka; míří tam i výprava, kterou v románu Planeta tří sluncí z roku 1957 popisuje spisovatel Vladimír Babula. Zmíněná planeta se jmenuje Kvarta, na jejím povrchu kypí život a žijí na ní dokonce i Kvarťané v podobě jakýchsi okřídlených opic. Cestu do systému Alfa Centauri popisuje i polský spisovatel Stanislaw Lem v románu K mrakům Magellanovým. V systému Alfy Centauri se podle režiséra Jamese Camerona nachází i obydlený měsíc Pandora, kde se odehrává film Avatar.
Nám nejbližší hvězdný systém je spjat i s takovými tituly, jako jsou Neuromancer, Zpěv vzdálené Země, Ztraceni ve vesmíru, Transformers nebo Problém tří těles. A spát nenechal ani Jana Nerudu, který se v jedné ze svých Písní kosmických ptá: „Paničko Alfo Kentauri, poptávce dovolte ňáké, matička Slunce se dává ptát, máte-li dětičky také.“ Snad by byl potěšen, že přece jen má, i když je to všechno trochu složitější, než si ve svém 19. století dovedl představit.
Související
-
Astronomové pátrající po mimozemském životě zachytili rádiové vlny ze směru hvězdy Proxima Centauri
Astronomové zachytili zvláštní rádiové vlny přicházející ze směru, kde se nachází Proxima Centauri, hvězda ležící nejblíže ke Slunci.
-
Je na Venuši život? Vědci v její atmosféře objevili fosfan, pomůže to při dalším zkoumání vesmíru
Vědci našli v atmosféře Venuše stopy plynu zvaného fosfan, což by podle nich mohlo naznačovat, že v oblacích Venuše existuje život.
-
Hvězdné války inspirují vědce už čtyřicet let. Jen na...
Přesně před čtyřiceti lety měl světovou premiéru první film kultovní filmové ságy Hvězdné války s podtitulem Nová naděje. Přestože řada technologií ze Star Wars neo...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.