Přesun kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě před 50 lety řídil počítač
Před 50 lety dorazil Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě na své dnešní místo. Na několika kolejových drahách vyjel 30. září 1975 z ruin starého města Mostu a po měsíci zastavil na místě, kde stojí dosud.
Přípravy na 841 metrů dlouhou cestu děkanského kostela vážícího 9660 tun zabraly šest let.
„Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v roce 1517 na původních základech ranně gotické baziliky z druhé poloviny 13. století, která v roce 1515 vyhořela,“ přibližuje kastelánka Zuzana Klimplová s tím, že se na chrám v době Ludvíka Jagellonského složili sami Mostečané.
Čtěte také
„Stavba kostela byla svěřena tehdy velmi známému Jakubu Heilmannovi. Protože se ale stavěl téměř 100 let, nemohl už svou stavbu dokončit,“ vysvětluje Klimpová.
Jakub Heilmann ze Schweinfurtu se podílel na stavbách v Praze nebo Kutné Hoře. Mostečtí měšťané si ho nejspíš vyhlédli, když budoval kostel v Annabergu – na druhé straně Krušných hor.
Monumentální trojlodní kostel, jehož klenbu podpírají vysoké pilíře, má také unikátní výzdobu. „Asi nejvýznamnější je renesanční empora – v jiných kostelích nebýval takto rozsáhlá a zdobná. Vypadá sice jako ze dřeva, ale je kamenná – je to opravdu neuvěřitelné,“ dodává kastelánka.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie stál původně uprostřed Starého Mostu.
„Dnes by stál na okraji jezera Most, nikoli v jezeře, jak si mnozí dosud myslí. Kulturní památkou se stal už v roce 1958, takových památek ale bylo v Mostě více. Není tedy jasné, díky čemu byl právě tento kostel určen k záchraně – podle mě šlo spíš o ústupek tehdejší nomenklatury, aby lidé neměli tak velký problém s tím, že se boří celé královské město. Od 1. července 2010 pak je národní kulturní památkou,“ shrnuje Zuzana Klimpová.
Návrhy na záchranu kostela
Návrhů na záchranu mosteckého kostela bylo několik. „Několik českých i zahraničních firem navrhovalo různá řešení záchrany kostela. Uvažovalo se o tom, nechat ho stát na původním místě na pilíři uhlí nebo ho rozřezat a po částech přemístit jinam. To by se ale porušila staletá struktura stavby. Nakonec zvítězil projekt Transfery – celý 60 metrů dlouhý kolos, široký téměř 30 metrů a 31,5 metrů vysoký, přemístit po kolejích na nové místo, vzdálené přes 840 metrů,“ popisuje v dobové reportáži redaktor Českého rozhlasu Bohumil Brádle.
Aby kostel nepopraskal a nerozpadl se, nesměl se ani trochu naklonit. Informace ze speciálních čidel zpracovával počítač, který se neustále staral o vyrovnávání budovy. Psal se rok 1975 a počítačové technologie byly v plenkách i na západě, natož v Československu.
Přesun kostela řídil unikátní počítač
S přesunem tak pomáhala také jedna známá společnost ze Spojených států amerických.
„Byl to vlastník kalkulátoru Hewlett-Packard, který byl doplněn ve spolupráci Inovy mého manžela a doktora Vrány z Akademie věd. Počítač fungoval online a mohl těch 53 míst obsluhovat sám,“ přibližuje paní Věra Součková, jejíž manžel, inženýr Jiří Souček, byl tvůrcem unikátního řešení, díky kterému se povedlo kostel přestěhovat.
Společně s kostelem se přesouvala i krypta, která byla součástí ještě původní baziliky z 13. století.
„Protože je pod úrovní terénu, museli ji obhrabat, zpevnit její hrany a rozřezat, aby ji mohli převážet mimo tu spodní část. Poté, co kostel přijel na to nové místo, ji pak vložili do části, která byla vytvořena pod oltářem. Tam ji opravili a zrestaurovali, takže když tam dnes návštěvník přijde, nevěří, že byla někdy i jinak než v jednom kuse. Protože měl kostel dřevěnou věž, která by zřejmě přesun nepřežila, tak ji na starém místě odstrojili, stavbu přesunuli, a teprve na novém místě dostavěli kostelu novou, už železobetonovou věž,“ popisuje kastelánka Zuzana Klimplová.
Nejtěžší předmět převezený po kolejích
Přesun kostela stál v roce 1975 asi 120 miliónů korun. Podle odhadu paní kastelánky Zuzany Klimplové by to dnes bylo asi 20krát tolik.
Záchranu kostela budoucí generace jistě ocení, likvidaci historického královského města už pravděpodobně méně. Někteří pamětníci možná doma najdou i minci, kterou si před 50 lety nechali přejet kostelem. Jedná se o nejtěžší předmět, co kdy lidé převezli po kolejích. Protože dráha, po které kostel ujel těch 840 metrů, byla oblouková, změnila se orientace chrámu. Už není ze západu na východ, ale ze severu na jih.
Kostel je od devadesátých let opět vysvěcený. „V našem kostele můžete mít nejen civilní, ale i církevní svatbu. Při ní můžete slyšet i kostelní zvony – jeden z nich je přímo z původní zvonice, další pak z dalších, zbouraných kostelů Starého Mostu,“ prozrazuje kastelánka Zuzana Klimplová.
Jestli se o děkanském chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Mostě chcete dozvědět víc, můžete si ho přijet prohlédnout osobně – stojí to za to.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
