Přes Říp do Ctiněvsi k hrobu praotce Čecha

15. leden 2012

Není známo, kudy na horu Říp vyšel praotec Čech a jeho družina. My se tam vydáme z Roudnice nad Labem.

Spojení do Roudnice nad Labem je bezproblémové autem, vlakem i autobusem. V centru města najděte červenou turistickou značku a vydejte se po ní na Hostěraz a Krabčickou oborou do 4 kilometry vzdálených Krabčic. Z nich to máte na vrchol Řípu dva a půl kilometru.

Svahy hory jsou zalesněné od konce 19. století, před tím bývala románská rotunda svatého Jiří, která na Řípu stojí, viditelná ze širokého okolí. Říp je vlastně stolová hora, poslední odvětraný zbytek jádra třetihorní sopky; původ jeho názvu sahá až do pravěku – znamená prostě Hora. Pověst o praotci Čechovi, který na Říp kdysi vystoupil, známe od kronikáře Kosmy. Ten ovšem nevěděl, že Říp v raně slovanské době osídlen nebyl, asi proto, že tam není moc vody.

Z jeho vrcholu se dejte po červené do obce Ctiněves, kam dojdete zhruba za půl hodiny. Ctiněves je podle kronikáře Václava Hájka z Libočan místem, kde prý roku 661 praotec Čech zemřel.

O tom kde se nachází jeho hrob vypráví řada pověstí. Možná je to v místě, kam v poledne dopadá stín špičky ctiněveského kostelíka. Další pověst tvrdí, že hrob se nachází u skupiny vysokých topolů, viditelné při pohledu z Řípu na levém okraji obce. Také se píše, že hrob leží východně od kostela, na návrší, kterému se říkávalo Želiv.

Stránka v zápisníku Václava Krolmuse se záznamem o výzkumu údajné mohyly praotce Čecha ve Ctiněvsi pod Řípem

Romantik Václav Krolmus si v 19. století poznamenal, že tam praotcovo tělo leží se zlatými zbraněmi a zlatou kvočnou s kuřaty. Najde prý ho oráč, který v tom místě bude orat s párem černých a nebo strakatých krav. Ve Ctiněvsi byl prý také kdysi nalezen Čechův náhrobek. Bohužel, kámen se zvláštním nápisem se nedochoval, jen jeho překresby, a historici nepochybují o tom, že to byl podvrh.

Hrob praotce Čecha se ve Ctiněvsi nenachází, je to jen hezká pověst. Pravda je, že ve Ctiněvsi zastavuje vlak, kterým můžete odjet zpátky do Roudnice.

Zdroje:
Wikipedie - Říp
Karel Sklenář: Jak se hledal a nenašel hrob praotce Čecha. Scienceworld.
Martin Stejskal: Labyrintem míst klatých. Přízračnou krajinou českých zemí. Praha 2011, s. 161-2


Zvětšit mapu
autor: frv
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.