Přes dva tisíce let stará krása antických váz a jejich digitalizace ve dvou i více rozměrech

28. březen 2022

Krása a tajemství antických váz (4:38) – Příběhy hvězd: Regulus, královská lví hvězda (23:38) – Jak se fotí staré vázy aneb Digitalizace kulturního dědictví (27:50)

V úvodním přehledu zajímavostí vám prozradíme, proč mají chobotnice ze všech lidských odpadků nejraději lahve, zmíníme se o neobyčejné inteligenci australských ptáků flétňáků, kteří si navzájem pomáhají, aniž by jim z toho kynul nějaký prospěch, upozorníme na skutečnost, že astronomové už potvrdili existenci více než pěti tisíc exoplanet u vzdálených cizích hvězd, seznámíme vás s přibližným harmonogramem amerického programu návratu lidí na Měsíc Artemis, který by měl být brzy zahájen zkušebním letem rakety SLS s kosmickou lodí Orion, zatím bez posádky, a na závěr si řekneme, jaké komplikace způsobily protiruské sankce mezinárodnímu program ExoMars, který má dopravit na povrch rudé planety vozítko Rosalind Franklin a jehož start se odkládá na neurčito.

Černé na červeném, někdy i naopak

Jihoitalská epichysis stylu Gnathia ze třetí čtvrtiny 4. století před Kristem

Webový portál eSbírky.cz je určen k prohlížení digitalizovaných sbírkových předmětů z českých a moravských muzeí, galerií a také řady kulturních památek. Prostřednictvím fotografií, audio a videonahrávek nebo 3D modelů je na něm aktuálně komukoliv a bez omezení zpřístupněno na 163 tisíc sbírkových předmětů z celkem 183 institucí z celé republiky. Je mezi nimi i Podřipské muzeum v Roudnici nad Labem, kde je dlouhodobě uložená a vystavovaná kolekce řeckých a etruských váz z antické sbírky Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.

I tyto vázy si můžete od konce loňského roku prohlížet v digitalizované podobě na internetovém portálu eSbírky, ve složce Podřipského muzea.

Jihoitalský černofirnisový guttus z 2. poloviny 4. století před Kristem

A to díky projektu, na kterém se kromě již zmíněných organizací podílelo i Centrum pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a také Ústav historických věd Filozofické fakulty Univerzity Pardubice. Antické vázy jsou nejen staré, ale i velmi krásné; a to je činí ještě vzácnějšími.

K čemu krásné vázy ve starověku sloužily? My se na ně dnes díváme jako na umělecké předměty, které mají své místo v muzejních vitrínách. Jak říká archeolog Martin Trefný, ředitel Podřipského muzea v Roudnici nad Labem, který zároveň působí na katedře historie ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, antické vázy se používaly při stolování, a to ke konzumaci jídel a především nápojů. A jak tyto zdobené nádoby vznikaly?

Jak se fotí staré vázy: Digitalizovaná antika

Průběh digitalizace antické vázy v terénním laboratorním prostředí

Soubor vzácných antických váz ze sbírky Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, deponovaný v roudnickém Podřipském muzeu, se v loňském roce dočkal digitalizace. Nebyl to jednoduchý proces a trval řadu měsíců. Pojďme si o něm říci něco bližšího – a vůbec o digitalizaci kulturního dědictví jako takové.

O digitalizaci jsme si povídali s Terezou Šťastnou z Centra pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Probíhala většina činností spojených s touto digitalizací právě v ústeckém Centru, nebo spíše převažovala práce v terénu?

Jaký je rozdíl mezi dokumentací v podobě fotogrammetrie a laserového skenování? Kolik času zabere třeba digitalizace jedné antické vázy?

Spustit audio

Související