Praha-Malá Strana: Ztracená rotunda

Zachovalá dlažba rotundy
Zachovalá dlažba rotundy
0:00
/
0:00

Před patnácti lety, v únoru 2004, došlo v Praze na Malé Straně k nečekanému objevu. Byly odkryty základy tři a čtvrt století ztracené románské rotundy sv. Václava - a ještě něco navíc.

Když bylo tělo mrtvého knížete Václava, snad roku 938, převáženo ze Staré Boleslavi na Pražský hrad, došlo prý na Malé Straně k zázraku. Ve chvíli, kdy průvod s ostatky míjel zdejší věznici, vězňové v ní držení byli božím přičiněním zbaveni svých okovů a vyvedeni z kobek. Píše se o tom ve svatováclavské legendě „Oriente iam sole“ z poloviny 13. století. Na památku této události byla prý věznice zbořena a na jejím místě vystavěn kostel sv. Václava. To je nejstarší zmínka o rotundě, ale nikoliv nejstarší zmínka o zázraku, který se prý někde v oněch místech stal.

V legendě sepsané asi v první polovině 11. století benediktinským mnichem Vavřincem se popisuje, jak průvod s mrtvým knížetem došel k jakémusi „vyvýšenému místu“, kde se koně zastavili a nechtěli jít dál. Nepomohla ani výměna koní za volky, stejně jako upřímné a veřejné pokání Václavova bratra Boleslava. Až teprve společná modlitba všech zúčastněných přiměla volky k chůzi a vůz se opět rozjel. Bohužel - obě vyprávění nemají mnoho styčných bodů a není jisté, jestli „vyvýšené místo“, zmiňované Vavřincem, je právě oním místem, kde byla později (a my nevíme kdy) postavena rotunda.

Rotunda krátce po objevu

Jezuité a ztracený kostelík

Docela přesně však víme, co jí přineslo zkázu. Způsobili ji (a čtenáři Jiráska teď nepochybně významně zvednou obočí) - jezuité. Zdi rotundy padly za oběť výstavbě profesního domu Tovaryšstva Ježíšova v roce 1683. Přestože malostranský magistrát tehdy jezuity výslovně upozorňoval, že starobylému kostelíku se nesmí nic stát, kvůli fatálnímu poškození musel být nakonec do základů stržen. Vyrostl nad ním nový farní kostel, načež se zapomnělo, kde vlastně stál ten starý.

Jezuité si svůj profesní dům příliš neužili. Řád byl v roce 1773 zrušen, budova i s kostelem se dostala do rukou monarchie a po přestavbě byla využita k účelům ryze světským. Od 60. let minulého století je ve správě Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. V roce 2003 začala její rekonstrukce a při té příležitosti se přikročilo k vybírání zásypů v nepřístupném obezděném prostoru mezi prvním patrem a přízemím, kde byla projektována nová místnost. A právě tady se užaslým badatelům zjevily zbytky románských zdí rotundy sv. Václava, dokonce s fragmentem keramické dlažby z první poloviny 12. století!

Rotunda sv. Václava zevnitř

Skryto pod zemí

A co víc - archeologický výzkum zjistil, že před rotundou, ve století desátém, stála na tomto místě jiná stavba, snad sakrální, z níž zbyl jen kruh plochých opukových kamenů. Bylo právě tady „vyvýšené místo“ o kterém píše mnich Vavřinec? Ještě před stavbou s kamenným kruhem, v 9. a 10. století, stály na onom místě tři jiné dřevěné stavby. Ani jejich účel není znám a nelze doložit, že by některá z nich byla věznicí. Průvod s mrtvým knížetem tudy ale procházet mohl - z výzkumů je známo, že v těsné blízkosti probíhala vydřevená cesta, skoro 3,5 metru široká.

Jak to bylo se zázraky bohužel nevíme. Ty po sobě žádné archeologicky zjistitelné stopy nenechávají.

Literatura:

Jarmila Čiháková - Martin Müller: „Zpráva o nálezu rotundy sv. Václava na Malostranském náměstí v Praze“. Zprávy památkové péče 66, 2006, č. 2, s.100 - 116.
Jarmila Čiháková - Jan Havrda:  „Malá Strana v raném středověku. Stav výzkumu a rekapitulace poznání“. Archeologické rozhledy LX, 2008, č. 2, s. 219.