Praha - Čakovice: Tajemné kruhy

Uznávaný badatel Bohumil Soudský objevil při svém výzkumu v Čakovicích sídliště knovízské kultury, staré více než tři tisíce let. Podivnou dvojici soustředných kruhových žlabů našel na mírném návrší severovýchodně od knovízských chat. Areál měl v průměru skoro 18 metrů. Kousek od jeho středu ležel plochý pískovcový kámen, označený o třicet let později příznivci českých megalitů za padlý menhir. Jistě k tomu přispěla i zmíněná interpretace tajemného areálu jako kruhové svatyně, v níž bylo uctíváno slunce. Nálezy z čakovického výzkumu dnes leží v Muzeu hlavního města Prahy, menhir však mezi nimi není. Vypadá to, že se nedochovala ani žádná fotografie nebo kresba tohoto kamene. Rekonstrukce svatyně s úzkou a vysokou kamennou stélou, publikovaná v roce 2002 Bohumilem Vurmem, na kterou můžete porůznu narazit, je zjevně dílem fantazie - kámen podle svědectví neměřil ani metr.
O čakovickém kruhovém objektu s kamenem se dodnes nejčastěji hovoří jako o jakési malé svatyni z doby knovízské. V roce 2008 však byly nějakých 100 až 150 metrů od místa jejího nálezu při jiném záchranném výzkumu odkryty další tři kruhové areály podobného průměru, obkroužené mělkými žlaby. V jejich okolí se našlo na třicet knovízských žárových hrobů, a to vedlo badatele k nové domněnce. Kruhové areály asi nebudou sluneční svatyně, ale nějaké objekty, spojené s pohřebními zvyklostmi. Mohlo by také jít o pozůstatky pohřebních mohyl, rozoraných během věků zemědělci. Jenže - ani v jednom z kruhových areálů se nenašel hrob. Snad byl výše nad terénem, takže ho také zničily pluhy. Ani fosfátová analýza půdy neprokázala, že by v uvažovaných mohylách kdysi byly pohřbené lidské ostatky. Archeologové tedy zatím pro svou novou teorii žádné důkazy neobjevili. Původní interpretace čakovického kamene jako sluneční stély je však podle nich i tak sporná.
Čakovice jsou dnes součástí Prahy a k místu, kde byl objeven kruh s kamenem se lze dostat pohodlně autobusem od stanice metra Letňany. V úhlu dnešních ulic Ke Stadionu a K Sedlišti, kde před pětapadesáti lety probíhaly výzkumy Bohumila Soudského, stojí sportovní stadion, kde už nic záhadného neuvidíte. Kdysi tu ale bylo knovízské sídliště, pohřebiště a možná i mohyly. Nebo snad sluneční svatyně? A proč hned tolik najednou? Na to vám bohužel nikdo neodpoví.

Prameny:
ČTK: Čakovice: hroby jsou staré 5 000 let. Mladá fronta DNES - Praha, 2.8.2008.
Michal Lutovský, Lubor Smejtek a kolektiv: Pravěká Praha. Praha 2005, s. 542.
Vladimír Podborský a kol.: Pravěká sociokultovní architektura na Moravě. Brno 1999, s. 267-8.
Bohumil Vurm: Tajné dějiny Čech, Moravy a Slezska I. Od vzniku české kotliny po zrod Keltů. Praha 2002, s. 183.
Milan Špůrek: Kamenné stély ve svatyních (Libenice, Čakovice) . Regenerace 8/1995.

Pravidelná rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá v rámci každého druhého Planetária v měsíci.