Pozdvihneme se z prachu?

Skotští učitelé Cameron a Moira Thompsonovi sklízejí už několik let na svém experimentálním pozemku v centrálním Skotsku obří cibule a kapusty. Býval to přitom jalový úhor, na kterém půl století nic kloudného nevyrostlo. Tajemství jejich úspěchu je prý nejen v přirozeném hnojení půdy, ale i v kamenném prachu, který s půdou smísili. Thompsonovi se už dvacet let snaží dokázat, že obyčejný prach, který zůstává ležet v lomech po těžbě kamene, může nahradit minerály, zmizelé z půdy v důsledku mnoho tisíc let trvajícího intenzivního zemědělství. Magnézium, vápník a minerály obsažené v tomto prachu vracejí podle Thompsonových zemině úrodnost. Podle jejich teorie vrstvička kamenného prachu simuluje glaciální cykly, doby ledové, které v minulosti sloužily k přirozenému zúrodnění půdy. Poslední doba ledová však skončila už před 10 tisíci lety; půda je proto hluchá a vyžaduje hnojení. Cameron a Moira Thompsonovi poukazují i na to, že vysoká koncentrace minerálů významně sníží množství vody, potřebné pro růst rostlin, což by mohlo mít velký význam pro rozvojové země, kde se půda nedá kultivovat, protože je velmi vyprahlá.
Thompsonovým se podařilo v uplynulých letech získat na svou stranu některé vědce i britské úřady, skotský parlament jim poskytl dotaci, díky níž mohli začít se svými ověřovacími pokusy. Ve skotském Perthu se dokonce konala konference o možnostech využití kamenného prachu. Jejím výsledkem by mělo být odstartování celosvětového experimentálního programu. O tom, že by na teorii Thompsonových mohlo něco být, svědčí i zájem amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Jeho experti prověřují, zda by se dala "metoda kamenného prachu" využít při pěstování rostlin i na jiných planetách.
Cameron a Moira Thompsonovi poukazují na to, že jejich metoda je ekologicky šetrná, nezatěžuje ovzduší zplodinami a půdu chemikáliemi a nepřispívá ke globálnímu oteplování. Odpůrci však mohou namítat: co když bude tato metoda úspěšná a opravdu se uchytí? Nevzniknou nám vedle běžných lomů na kámen v krajině také desítky mlýnů na kamenný prach? Bude to pak ještě ekologické?

Frederik Velinský

(podle zprávy ČTK/ANSA ze dne 29.3.2005)

Pravidelná rubrika Napínavé bádání se vysílá obvykle v rámci každého druhého Planetária v měsíci.
Starší texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.