Pověst z Litoměřicka: Budyňský drak opravdu žil

Taková zvěst kolovala v 16. století kdysi krajem kolem Budyně nad Ohří. A šířila se dál. Ne nadlouho.

Není pověsti, aby na ní nebylo něco pravdy. Ve vodním příkopě v Budyni se tehdy skutečně objevilo nevídané zvíře. Nebyl to drak, ale krokodýl. To ovšem lidé nevěděli, někteří se v té době nedostali dál než za humna.

Nilský krokodýl se do Budyně dostal z Egypta. Nepřiletěl, ani nepřiplaval po Ohři, jak se později domnívali někteří lidé, když se zjistilo, že nejde o mýtického draka, ale o zvíře.

Krokodýla přivezl Jan IV. Zajíc z Hazmburku, když se v roce 1522 vydal do Afriky. Myslel si, že ve vodním příkopě budyňského hradu přežije.

Byl ale v příkopě jen krátce. Důvod úhynu přesně neznáme, to pověst nevysvětluje. Možná ho špatně krmili, ale spíše se na jeho smrti podílel dlouhý a určitě stresující převoz, a navíc zcela jiné podmínky v Budyni, než měl v domovině.

Jan Zajíc pak nechal tehdy vzácného tvora vycpat. Visel svého času na řetězech v podloubí budyňské radnice, a tak vzala částečně za své i pověst. Lidé mohli zvíře vidět v Budyni na vlastní oči a dostalo se jim od místních i vysvětlení.

Vycpanina časem přišla o tlapy a ocas, protože ve městě hořelo. Je celá zčernalá. Ale ten, kdo ji vycpal, odvedl vynikající práci, přežila i tyto útrapy.

Možná, kdybyste vycpaného krokodýla, který se dostal i do pověstí, viděli, budete trochu zklamaní. Nebyl žádný velikán, bylo to zřejmě ještě mládě.

Pověst o drakovi v Budyni krokodýla sice ještě dlouho přežila. Ale tím, že vyšel najevo celý příběh, stala se z ní spíše jen zajímavost, která zpestřuje prohlídku vodního hradu.