Pohádka o žluté hvězdě a bílém slunci
Říká se, že život není pohádka. A když, spíš už nějaká ta od bratří Grimmů. A přesto: současné dění v mezinárodních vztazích nepostrádá jistý pohádkový náboj. Posuďte sami.
Bylo nebylo, mezi čtyřmi pohořími podpírajícími nebeskou klenbu, jedno velké císařství, s drakem ve znaku. A jestli pohoří stála, to císařství se rozpadalo.
Dva císařové, mnoho generálů a cizí armády
Jeho vládce sídlil v paláci v Zakázaném městě. Kdysi měli poddaní zakázáno tam vejít, nyní měl vládce zakázáno z něj vyjít. A tak mohl jen čekat, až se to císařství rozpadne docela. A za tím vládcem, za docela malým kloučkem, jednou přišli jeho rádci a generálové a řekli mu, že něco velkého končí a něco ještě většího začíná, a tak v té zemi začala republika. Ale lidé se tam neměli lépe.
Každý z generálů tam chtěl vládnout a začali mezi sebou o tu vládu bojovat a navzájem si pustošili jednotlivé kraje. A do toho je napadla cizí armáda, armáda císaře malého, ale houževnatého národa ze sousedního ostrova, s vycházejícím sluncem ve znaku. A začala tu velkou zemi dobývat a lidi zotročovat a dělat na nich pokusy a vraždit je. A taky tam znovu dosadili toho dřívějšího císaře, toho malého kloučka, co mezitím vyrostl v mladého muže. Jenže lidé na tu hru nepřistoupili a chtěli si vládnout sami a dál se věnovat svým vlastním válkám mezi svými vlastními generály. A tak se načas spojili, a ještě s dalšími státy tu cizí armádu, armádu císaře s vycházejícím sluncem ve znaku vyhnali.
Jaká vlajka bude vlát?
A když ho vyhnali, začali zase v té velké zemi bojovat mezi sebou a postupně tam vyvstali dva mocní vojevůdci, znepřátelení na život a na smrt. A jestli jeden řekl A, ten druhý řekl B, a jestli jeden chtěl mít ve znaku bílé slunce v modrém poli, ten druhý chtěl mít ve znaku žlutou hvězdu v rudém poli. A nakonec vyhrál ten druhý a dostal se až do Zakázaného města a tam vyhlásil za znak tu žlutou hvězdu v rudém poli. A to znamenalo komunismus a novou éru, která měla být lepší, ale přinesla jen jiné utrpení v té zemi. A zatím se ten poražený generál s bílým sluncem obklopil svými věrnými, svými posledními vojáky, a uprchl ze země na jeden z malých ostrovů a tam si založil svou vládu. A vyhlásil do světa, že neuznává nové pořádky, které vyhlásil jeho vítězný rival. Vítězný rival naopak vyhlásil do světa, že neuznává staré pořádky, které vyhlásil jeho poražený sok. A hrozil, že ho dobude silou.
Ale ten malý ostrov měl velké spojence. A ti mu přišli na pomoc a začali ho chránit, protože to pro ně bylo výhodné a měli společné zájmy v téhle části planety. A ten ostrůvek se tak udržel a ta velká země ho nedobyla, i když chtěla. A tak se ta velká země, teď republika, aspoň začala tvářit, že ostrůvek je přeci jenom její a že ho dobývat ani nemusí, a začala přesvědčovat celý svět, aby se tak tvářil s ní. A protože ta velká země mezitím zesílila a stala se mocnou a bohatou, a protože s ní ostatní země chtěly obchodovat nebo se jí bály, tak taky začaly předstírat, že ten ostrůvek ji patří.
Hvězdná chvíle
Ale té velké zemi to přestalo stačit a rozhodla se, že předstírání už bylo dost a že znovu připraví svou velkou armádu, aby přeplula moře a vstoupila na ostrov a zavedla tam nové pořádky, ty, které tenkrát vyhlásil vojevůdce, co chtěl žlutou hvězdu v rudém poli. A taky ta velká země chtěla ten malý ostrov, protože uměl vyrábět součástky do strojů pro celou planetu a tak by ta velká země byla ještě mocnější a ještě bohatší. A právě proto se silní spojenci toho ostrova znovu rozhodli, že ho budou bránit, i kdyby z toho měla být válka, i když ji nikdo moc nechtěl a většina lidí se jí bála.
A tak se ten ostrov znovu bojí vpádu nepřátelské armády, připravuje se na obranu s armádami spojenců a doufá, že to zase nějak ustojí. A zatím dál vyrábí ty svoje součástky do strojů po celé planetě a vlaje nad ním bílé slunce v modrém poli.
A takhle končí pohádka o velké zemi Číně a malém ostrůvku Tchaj-wanu. Všechno další je budoucnost. A jestli neumřeli, žijí dodnes.
Související
-
Čína je v ekonomické krizi. Útok na Tchaj-wan je tak ještě pravděpodobnější, myslí si sinolog
Renomovaný francouzský sinolog Emmanuel Lincot říká, že způsob, jakým Čína zachází se zahraničními investory, se nápadně podobá zvykům v Rusku a předválečném Japonsku.
-
Hála: Napadení Tchaj-wanu by otřáslo světovou ekonomikou. Ukrajinská krize je oproti tomu přípravou
Peking s Moskvou si navzájem prokazatelně už mnoho let radí, jak nejlépe potlačit disent či jak šířit propagandu. Spoluprací se zabývá projekt Martina Hály, Sinopsis.
-
Čína vs. Tchaj-wan? Zatím jde o přetahování, říká japanolog
„Domnívám se, že nebezpečí otevřeného konfliktu bezprostředně nehrozí,“ říká japanolog Jan Sýkora.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
