Pluto a ledoví trpaslíci

6. listopad 2005

Čím víc toho člověk objevuje, tím méně toho zná. Právě tak se může jevit snažení astronomů v souvislosti s novými objevy. Stoprocentně se to týká například objevů těles, nalezených v posledních letech za dráhou Neptuna.

Připomeňme třeba Quaoar, nebo Sednu, jejíž objevení inspirovalo média k titulkům o desáté planetě naší sluneční soustavy. V posledních týdnech pak vzrušil svět vědy objev, ke kterému dospěl tříčlenný tým astronomů na Mt. Palomaru. Zatímco Quaoar i Sedna jsou o něco menší než Pluto, nové transneptunické těleso registrované zatím jako 2003 UB313 má podle předběžných výpočtů průměr asi 2600 km. A tak se v odborných kruzích opět začalo diskutovat na téma, co je to vlastně planeta. Jedním z podnětů bylo také nynější rozhodnutí Amerického přírodopisného muzea v New Yorku vyřadit Pluta ze seznamu planet.
O Plutu, které je o víc než tisíc kilometrů v průměru menší než náš Měsíc, vyvstaly pochybnosti nedlouho poté, co jej Clyde Tombaugh v roce 1930 svým pilným pozorovatelským úsilím nalezl. Není Pluto spíše asteroidem z periférie sluneční soustavy? O planetách tvrdíme, že jsou to tělesa obíhající kolem centrální hvězdy, která neprodukují žádnou energii prostřednictvím termonukleární reakce. Všechnu vyzařovanou energii získávají z gravitačních, mechanických a termodynamických jevů, rozpadů radioaktivních prvků, i dopadem energie z centrální hvězdy. Velikost či hmotnost nejsou přesně vymezeny, mluví se o tělesech "větších rozměrů". Např. americký astronom Mike Brown definuje planetu jako každé těleso ve sluneční soustavě, které je hmotnější než celková hmota všech ostatních těles na podobné oběžné dráze. Podle toho by planetami nebyly ani Pluto ani Sedna, ovšem 2003 UB 313 již ano.
Vraťme se však k rozhodnutí Amerického přírodopisného muzea. To nyní rovněž navrhuje definici planet upřesnit přídavnými jmény. Podle této klasifikace by se rozeznávaly terestrické planety, tedy planety podobné Zemi, obří plynné planety typu Jupitera a transneptunické planety. Proti tomuto poslednímu typu se však vzápětí objevily výhrady, že není vhodné definovat typ těles podle jejich umístění ve sluneční soustavě a tak přírodovědci navrhli alternativní označení ledoví trpaslíci. Nás může v této souvislosti zajímat i to, že se o této problematice bude jednat rovněž na 26. valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie příští rok v Praze.

Miroslav Zimmer

Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.