Plešivec: V revíru dobrého ducha Fabiana

Asi neznámějším brdským vrchem je Plešivec; mohutná zalesněná hora, vybíhající k severu z brdských Hřebenů. Je zalesněná a tyčí se skoro 300 metrů nad údolím Litavky. A je také zdaleka vidět - od Hořovic i od Berouna. Lidé se o Plešivec zajímali už v dávných dobách a hora měla nepochybně nějaký kultovní význam. Soudíme tak z toho, že se na jejích svazích a úpatí našlo, a to zejména v 19. století, celých devět bronzových pokladů. Nejspíš to byly oběti - ale komu byly určeny, to už dnes těžko rozsoudíme.
Na temeni hory se nacházejí zbytky jednoho z největších hradišť v Čechách. Je dvojdílné a obklopují jej mohutné hradby, jejichž celková délka činí více než tři kilometry. Hradiště vzniklo v pozdní době bronzové a střežilo zřejmě jediný významný přechod Brd údolím říčky Litavky. Hustě a nebo trvale však nikdy osídleno nebylo... Plešivec je pochopitelně opředen i celou řadou pěkných pověstí. Možná právě nálezy bronzových pokladů a nebo jiných artefaktů daly vzniknout vyprávění, že se kdesi v útrobách hory skrývá zlatý stůl. Plešivec byl prý také kdysi sídlem obrů a též proslaveným shromaždištěm čarodějnic. Na skalním útvaru, zvaném Čertova kazatelna kdysi čaroval ďábel a proměnil zdejší výstavné město ve skály a suť - jaký má asi tato pověst vztah k zaniklému hradišti, můžeme se ptát? Nejzajímavějším místem hradiště je takzvaná Zahrada, nevelký přirozený prostor na jeho samém vrcholu, obklopený skálami. Patří prý Fabianovi, což je jakási brdská obdoba Krakonoše; dobrý duch zdejších lesů. Pokud byste tu potkali myslivce, mohl by to prý být sám Fabian - neboť právě v této podobě se zjevuje... Současní záhadologové tvrdí, že s různými podivnými anomáliemi se na Plešivci lze setkat i dnes. Prý se tu jaksi nepřirozeně chvějí skály, jsou tu prý místa nabitá negativní energií a překvapit vás může nečekané sesutí kamenů. Svědkové tu prý pozorovali zvláštní jev - pramínky vody za bouře tekly po svahu do kopce, zcela proti všem přírodním zákonům, poslušny jakéhosi "magnetismu hory". Myslete si o tom, co chcete...
Plešivec lákal v 19. století i romantické archeology. Jeden z nich, Břetislav Jelínek, dokonce spolu s malířem Bartolomějem Hlavínem objevil a prozkoumal na západních svazích hory kamenné pohanské božiště. Nutno říci, že od roku 1878, kdy jejich výzkum proběhl, ono božiště už nikdo nenašel. Za pohanskou kultovní památku považoval Jelínek i viklan, který se dodnes nachází pod valy na východním úbočí Plešivce. Je to vskutku pozoruhodný balvan, vysoký dva a dlouhý tři metry. Kdysi se kolébal dokonce na dvou čepech, a to do té doby, než do něj uhodil blesk a jeden z čepů rozdrtil. U plešiveckého viklanu se nikdy nenašlo nic, co by opravňovalo k tvrzení, že se skutečně jedná o nějaký pravěký kultovní objekt. Viklany jsou kameny přirozeného původu a žádné neobvyklosti u nich nehledejte.
Na Plešivci dnes potkáte spíš než obry a čarodějnice turisty, nelegální hledače pokladů s detektory kovu a nebo jejich úhlavní nepřátele, archeology. A vyskytne-li se na vrcholu sem tam i nějaký ten fořt, vůbec to nemusí být Fabian. Pro jistotu ho však slušně pozdravte.

Frederik Velinský

Pravidelná rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá v rámci každého čtvrtého Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU.

Na titulní stránku.