Planetka 2021 PH27, nejbližší soused Slunce
Místo jména má zatím jen kódové označení, ale už o ní víme, že se na své pouti Sluneční soustavou přibližuje ke Slunci víc než planeta Merkur.
Na konto objevů připsali astronomové v posledních dnech nový zářez. Večer 13. srpna objevili pomocí nového dalekohledu na severochilské observatoři Cerro Tololo planetku, která se na své dráze dostává k Slunci blíž než planeta Merkur.
Nejbližší i nejžhavější těleso?
Dali jí provizorní název 2021 PH27. U toho ale jistě nezůstanou; tedy až se jim podaří toto těleso znovu pozorovat a zpřesnit tvar a parametry dráhy. Planetka se totiž skryla za Slunce a zpoza něj se vynoří až počátkem příštího roku.
Zatím o ní víme, že má v průměru asi jeden kilometr a že rovina její eliptické dráhy má hodně skloněný tvar – přibližně 32 úhlových stupňů, takže protíná dráhy jak Merkuru, tak i Venuše, tedy obou Slunci nejbližších planet. Oběh kolem naší mateřské hvězdy by jí měl trvat 113 dní, zatímco Merkuru stačí jen 88. V nejbližším bodě své dráhy se asteroid dostane ke Slunci na pouhých dvacet milionů kilometrů, což griluje jeho povrch teplotou kolem 500 stupňů Celsia. Pro srovnání – na Venuši je díky skleníkovému efektu až 475 stupňů, zatímco na Merkuru ve dne „jen“ 430 stupňů. Každopádně, kovy jako olovo, zinek a cín by se na povrchu těchto těles bez problémů roztavily.
Kde se vzala, tu se vzala
Podle Scotta Shepparda z americké Carnegie Institution for Science, který na snímcích astronomů z Brownovy univerzity planetku objevil, je důležité studovat chování planetek v blízkosti oběžné dráhy Země. Můžeme tak odhalit ty, u nichž je pravděpodobné, že se mohou k naší planetě přiblížit i za denního světla, kdy je obtížné je běžnými prostředky pozorovat.
Astronomové si teď lámou hlavu, odkud se planetka vzala. Podle objevitelů pochází pravděpodobně z hlavního pásu planetek mezi Jupiterem a Marsem. Její dráhu zřejmě formovaly gravitační síly planet, které jsou blíže Slunci. Další verzí je, že planetka je pozůstatkem komety, která k nám zabloudila z oblastí mimo Sluneční soustavu. Mohla zkřížit cestu některé z planet, a to deformovalo její dráhu do současné podoby. Vyvstává otázka, zda se při své vesmírné pouti tohle těleso jednou nedostane do kolize s naší Zemí. Mnohem pravděpodobnější – v měřítku milionů let, však je, že planetka zanikne při srážce buď se Sluncem, anebo Merkurem či Venuší.
Související
-
Americká sonda OSIRIS-REx odebrala vzorky z planetky Bennu a teď ji čeká tříletá cesta zpět k Zemi
Vědci chtějí odhalit nové poznatky o vzniku života na Zemi i o tom, jak se bránit proti tělesům na potenciálně kolizní dráze se Zemí. Ondřej Novák mluvil s Dušanem Majerem
-
Hygiea: planetka nebo trpasličí planeta? Zkamenělé třetihory v dnešním Podkrušnohoří
Planetka Hygiea: astronomové Josef Hanuš a Pavel Ševeček - Třetihorní fosilie Mostecka: geolog Karel Mach - Mýty, omyly a novinky astronomie: O skvrnách nejen na Slunci
-
Kometa nebo planetka? Rozdíly jsou – ale pozor na kentaury!
Čím se od sebe liší malá tělesa Sluneční soustavy? A jak do systému zapadají objekty, pojmenované podle bájných bytostí, které byly napůl koňmi a z druhé půlky lidmi?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
