Hygiea: planetka nebo trpasličí planeta? Zkamenělé třetihory v dnešním Podkrušnohoří

Planetka Hygiea v hlavním pásu asteroidů na snímku Very Large Teleskopu Evropské jižní observatoře
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Planetka Hygiea v hlavním pásu asteroidů na snímku Very Large Teleskopu Evropské jižní observatoře
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

01:07 - Objevy a události
04:49 - Hygiea: Planetka nebo trpasličí planeta?
21:51 - Mýty, omyly a novinky astronomie: O skvrnách nejen slunečních
25:25 - Soutěž o Knihu měsíce
26:40 - Močály a uhlí, 2. část: Zkamenělý život na Mostecku

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte o šachtách, které by měly v budoucnu přivést zájemce o geologii až do nitra vyhaslé sopky Komorní Hůrka na Chebsku a také o vzácné příležitosti vidět po letech „naživo“ originál slavné Věstonické venuše; tentokrát v Olomouci. Představíme vám zajímavý objev mexických paleontologů – jámy plné zvířecích kostí – a také nález, ze kterého jsou nadšeni naši archeologové: na Rychnovsku byl objeven bronzový meč, starý více než 3000 let. Zmíníme se také o novém letu rakety Falcon 9 společnosti SpaceX, která dopravila na oběžnou dráhu dalších 60 družic budoucí vysokorychlostní internetové sítě Starlink.

Zůstane Hygiea planetkou?

Fotografie planetek, pořízené prostřednictvím přístroje SPHERE, instalovaného na dalekohledu VLT Evropské jižní observatoře na observatoři Paranal v Chile. Odleva nahoře ve směru hodinových ručiček jsou to planetky Amphitrite, Bamberga, Pallas a Julia

Stále se zdokonalující technické vybavení umožňuje astronomům zjišťovat mnoho nového o Sluneční soustavě nejen za pomoci sond, ale nadále i prostřednictvím pozemských dalekohledů. Jsou možné i věci dříve nemyslitelné – třeba dálkový průzkum planetek v hlavním pásu asteroidů za dráhou Marsu. Za pomoci přístrojů a matematického modelování jsou vědci u některých dokonce schopni zobrazit jejich povrch. Jedním z takto zkoumaných objektů je i planetka Hygiea, objevená před 170 lety, v dubnu 1849, italským astronomem Annibalem de Gasparis. Jde o čtvrtou největší planetku hlavního pásu. Její výzkum, na kterém se podíleli i naši vědci, přinesl řadu překvapení.

Planetární astronomové Josef Hanuš a Pavel Ševeček z Astronomického ústavu Univerzity Karlovy v Praze nám prozradili, jaké přístroje umožňují vědcům planetky zkoumat. Mezi čtyřiceti objekty, kterým věnovali pozornost, byla i největší tělesa hlavního pásu – planetky Pallas a Vesta, nebo trpasličí planeta Ceres. Dvě posledně jmenovaná tělesa přitom navštívila i vesmírná sonda, takže se podobná vzdálená pozorování mohla zdát zbytečná. Ale není tomu tak. Astronomům, kteří poprvé dohlédli na povrch planetky Hygiea, se navíc odkryl úplně jiný pohled, než čekali. Na Hygiei chybí velký kráter a je natolik kulatá, že to podnítilo úvahy, zda se ve skutečnosti nejedná o trpasličí planetu.

Zkamenělý život z třetihor

Zkamenělý pařez

Uhelné sloje v Podkrušnohoří mají svůj původ ve třetihorách. Před 17-20 miliony lety, v období takzvaného miocénu, se v těchto místech postupně uložila více než 200 metrů silná vrstva rašeliny. Tu později překryly stovky metrů jílových a pískových nánosů. Rašelina se působením tlaku a vysokých teplot za statisíce let přeměnila na uhelnou hmotu – hnědé uhlí. Na Mostecku se dnes mocnost uhelné sloje pohybuje kolem třiceti metrů.

Svědky vzniku uhelné hmoty jsou fosilie třetihorních organismů, hlavně rostlin, z jejichž odumřelých těl rašelina vznikla. Vyskytují se především v těsném nadloží sloje. Jaké zkameněliny jsou na Mostecku nejběžnější? O tom opět hovořil geolog akciové společnosti Severočeské doly Karel Mach. V mostecké uhelné sloji se hojně vyskytuje i pyl bahenních cypřišů a zbytky pryskyřice. Z těchto nálezů je možné rekonstruovat podobu živé krajiny, která se na Mostecku ve třetihorách rozkládala.

Spustit audio

Související