 |
PLANETÁRIUM
26. říjen 2003
MAGAZÍN ZE SVĚTA VĚDY A FANTAZIE. Ve zvukové podobě můžete Planetárium slyšet vždy v neděli, krátce po 9. hodině dopolední na frekvencích Českého rozhlasu SEVER (v repríze pak tamtéž hodinu po nedělní půlnoci). Planetárium vysílá také Český rozhlas Regina a středočeský Region - každé úterý večer, po 20. hodině. Kromě posluchačů z obou severočeských krajů tak oslovujeme i Prahu, Středočeský a Pardubický kraj a také Vysočinu. Pořad připravují a uvádějí Frederik Velinský a Miroslav Zimmer. Rubriky a rozhovory z rozhlasového Planetária a k tomu vždy i něco navíc najdete pravidelně v psané podobě i na těchto stránkách. Vaše reakce, názory a připomínky nám můžete psát na adresu planetarium@ul.rozhlas.cz. Veškeré příspěvky lze přebírat jen se svolením autora a uvedením patřičné citace.
Na obsahu a úpravě stránek se průběžně pracuje.
Starší příspěvky hledejte v archivu.
SOUTĚŽTE S NÁMI O VELKOU NÁSTĚNNOU MAPU MARSU!
Lemberk a Jablonné: V kraji svaté Zdislavy
(Kratochvilná vyprávění o tajemných místech - Planetárium 26./28.10.2003) Dříve hrad a nyní zámek Lemberk u Jablonného v Podještědí byl založen v první půli 13. století na pískovcové skále zvané Krutina Markvarticem Havlem. Byl to významný šlechtic, ale známější je dnes přeci jen jeho manželka Zdislava. V okolí zámku je také řada míst se zvláštní či pohnutou historií a někdy i přítomností.
Kráter Leona Stuarta
(Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie - Planetárium 19./21.10.2003) 15. listopadu 1953, v časných ranních hodinách snímkoval amatérský astronom Leon Stuart Měsíc, když tu v okuláru dalekohledu a později i na fotografii ke svému překvapení zaznamenal jakýsi záblesk. Domníval se, že šlo o důsledek dopadu cizího tělesa na měsíční povrch. Stuart byl jediný na světě, komu se senzační událost podařilo zachytit. A možná proto se setkal s odmítavou reakcí odborníků.
Ostrov Mayda
(Napínavé bádání - Planetárium 12./14.10.2003) Záhadný ostrov Mayda v Atlantském oceánu se poprvé objevuje na mapě bratří Piziganiů v roce 1367, naposledy ho můžete vidět na mapě Randa McNallyho z roku 1906. Nejprve nesl jméno Brazir, pak Mam nebo Man, Bentusla či Asmaidas. Jak víme, že jde stále o jeden a tentýž ostrov, notabene právě o budoucí Maydu, zeptáte se možná... Může za to jeho specifický tvar.
 |
 |
Zvíkov: O Římanech na Otavě
(Kratochvilná vyprávění o tajemných místech - Planetárium 21./23.9.2003) Hrad Zvíkov proslul především svým raráškem a také Hlízovou věží, které se říkalo též Markomanka. Ta bývala považována za starší, než ve skutečnosti je a pozornost romantických návštěvníků hradu poutala především tajemnými značkami, jimiž je pokryté její zdivo.
 |
Astronom i matematik Cassini
(Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie - Planetárium 14./16.9.2003) 14. září 1712, tedy před 291 lety zemřel matematik Giovanni Domenico Cassini. Ti, kdo se alespoň trochu zabývají astronomií, určitě vědí, za co astronomie Cassinimu vděčí. A tak se sluší jeho osobnost v naší rubrice připomenout...
Špatné zprávy o lyrorožci
(Napínavé bádání - Planetárium 7./9.9.2003) Tajemný kopytník lyrorožec byl vědecky popsán v roce 1994, a to podle zvláštních zatočených rohů, zakoupených na tržištích ve Vietnamu a Kambodži. Nic jiného vědci v rukou neměli a dodnes nemají. Protože zoologové by nové zvíře rádi zařadili do systému, přistoupili k jediné zbývající možnosti - ke zkoumání DNA, získané z rohů a k jejímu srovnání s DNA jiných kopytníků. Výsledky byly překvapivé.
KAMENNÝ KRUH Z CEHNIC - OPRAVDU PRVNÍ DATOVANÝ ČESKÝ MEGALIT?
(Planetárium 24./26.8.2003) Už je to dost dlouho, kdy mezi našimi archeology převládl názor, že u nás v České republice nemáme žádné pravé megality... U žádného z kamenů, podezřelých z megalitického původu se totiž nenašlo naprosto nic datovatelného; nic, co by potvrdilo jejich pravěký původ. A v této atmosféře zdánlivé jistoty přichází nečekaný objev strakonických archeologů z letošního léta...
Plešivec: V revíru dobrého ducha Fabiana
(Kratochvilná vyprávění o tajemných místech - Planetárium 24./26.8.2003) Asi neznámějším brdským vrchem je Plešivec; mohutná zalesněná hora, vybíhající k severu z brdských Hřebenů. Lidé se o Plešivec zajímali už v dávných dobách a hora měla nepochybně nějaký kultovní význam. Soudíme tak z toho, že se na jejích svazích a úpatí našlo celých devět bronzových pokladů. Nejspíš to byly oběti - ale komu byly určeny, to už dnes těžko rozsoudíme.
 |
Exoplaneta nebo "exokometa"?
(Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie - Planetárium 17./19.8.2003) Exoplanety jsou tělesa, nacházející se mimo naši sluneční soustavu; obíhají kolem cizích hvězd. Mají atmosféru a planetám v naší soustavě se podobají. Jejich počet se díky soustředěnému zájmu astronomů nedávno přehoupl přes stovku a dá se čekat, že s nástupem družicové astronomie bude objevů přibývat. Jedna z exoplanet se těší zvýšené pozornosti vědců už od chvíle, kdy ji poprvé spatřili - nazvali ji HD 209458b.
Yardy, sáhy, stavitelé
(Napínavé bádání - Planetárium 10./12.8.2003) Jak a čím měřili pravěcí stavitelé, když budovali své domy a nebo kamenné svatyně? Jejich konstrukce prozrazuje, že nějakou míru používat museli. Ale jaká byla? Prvním, kdo se pokusil tuto záhadu objasnit, byl v 50. letech minulého století oxfordský profesor Alexandr Thom. Proměřil velké množství megalitických staveb a došel k závěru, že jejich stavitelé používali obecně závaznou jednotnou délkovou míru. Pojmenoval ji megalitický yard.
 |
 |
 |
 |
Hostišovice: Tajemná krypta
(Kratochvilná vyprávění o tajemných místech - Planetárium 27./29.7.2003) Právě před deseti lety byl v lese nedaleko jihočeských Hostišovic poblíž Blatné na Strakonicku objeven zajímavý kamenný objekt. Objevitele z řad milovníků záhad stavba doslova nadchla - připomněla jim západoevropské dolmeny. O účelu stavby vzniklo hned několik teorií. Ta o megalitickém (a tedy pravěkém) původu objektu však byla nejlákavější.
Zaprášený vesmír
(Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie - Planetárium 20./22.7.2003) Za dráhou Pluta, nejvzdálenější planety naší sluneční soustavy se nachází spousta nejrůznějších částic meziplanetární hmoty, mezi něž počítáme i planetky. Je jich tu vůbec nejvíc v naší soustavě. Planetky se v tomto prostoru miliardy let mezi sebou srážely, vzájemně otloukaly a omílaly, až vzniklo velké množství prachu. Ten zvolna putuje sluneční soustavou směrem ke Slunci. A není ho málo...
MĚSÍC VERSUS SLUNCE
(Planetárium 29.6./1.7.2003) Vítězný příspěvek Jiřího Bruthanse z Lovčic u Čáslavi, zaslaný do soutěže o nejzajímavější zpracování zážitku z pozorování některého z květnových astronomických úkazů... Slunce za chvilku vykouklo celé do kraje s Měsícem ve cloně. Zatím pořád neberu kuklu oproti Honzovi. Nádherné, úchvatné, čarovné? Ještě rychleji postoupilo výš. Oba už s kuklami pozorujeme tu nezachytitelnou scenérii, uchváceni výjimečností dané situace. Měsíc pomaličku, avšak zcela jistě přecházel na druhou stanu Slunce.
K severnímu pólu
(Napínavé bádání - Planetárium 8./10.6.2003) Že cesta k severnímu pólu není žádná legrace, prokázal nedávný případ britského dobrodruha Pena Hadowa, který jako první člověk v historii došel k pólu sám, bez cizí pomoci. Na nejsevernějším bodě planety pak musel strávit osm dní takřka bez jídla, než se zlepšilo počasí a umožnilo přílet záchranného letadla... Historie dobývání severního pólu je plná podstatně tragičtějších historií. Dokonce se ani neví, kdo byl na severním pólu první.
 |
Kutná Hora: Rudé srdce sv. Jana Nepomuckého
(Kratochvilná vyprávění o tajemných místech - Planetárium 25./27.5.2003) Kutná Hora je město spojené s alchymií a dnes si tam můžete prohlédnout dokonce i nedávno otevřené Muzeum alchymie ve starém Sankturinovském domě. Už tam může být vaše touha po tajemství naplněna měrou vrchovatou. Pokud budou tajemství, umístěná zde vesměs ve vkusných vitrínách pro váš vkus příliš statická, můžete se vydat za kutnohorskými strašidly. Jenže jak to je se strašidly, dobře víte - bylo-nebylo.
Jak ondatry díky hraběcí milosti dobyly Evropu
(Napínavé bádání - Planetárium 11./13.5.2003) Možná o tom ani netušíte, ale ještě před sto lety byste v zemích českých nenarazili ani na jedinou ondatru. A nejen v zemích českých - ani jinde v Evropě ondatry nežily. A přitom je dnes ondatra pižmová v naší přírodě více než běžná. A bylo dokonce hůř. Byly časy, kdy zejména naši rybáři a rybníkáři vedli s ondatrami neúprosný vyhlazovací boj.
 |
 |
Co se nachází v nitru Marsu?
(Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie - Planetárium 20./22.4.2003) O nitru Marsu se toho stále mnoho neví. Astronomy zajímal dosud především povrch rudé planety, její atmosféra a po objevu sond Mariner i obrovské sopečné vulkány. Od sopek vedl zájem i do nitra planety. A to i přesto, že se prokázalo, že vulkány jsou už dávno nečinné. Co se tedy skrývá v nitru Marsu?
LAPIS QUI DICITUR KRÁLÓV STOL - KÁMEN, JENŽ NAZÝVAJÍ KRÁLŮV STŮL
(Planetárium 20./22.4.2003) Významným bodem v krajině byl už ve 13. století. Povídá se o něm ledacos a mnohdy jsou to věci opravdu poněkud fantastické. Tomu kameni nezanedbatelné velikosti se říká Králův stůl. V historii se o něj zajímal z nejrůznějších důvodů kdekdo - královští úředníci, cestáři, hledači pokladů i megalitů, příznivci Keltů, archeologové, vlastivědci a historici laičtí i profesionální...
Aviatik Richard Pearse
(Napínavé bádání - Planetárium 13./15.4.2003) Novozélandští historici tvrdí, že mechanik Richard Pearse létal na svém stroji těžším vzduchu dřív než bratři Wrightové - možná už v roce 1902, ale zcela jistě prý poslední březnový den roku 1903. Proč se o tom až dosud nevědělo?
 |
 |
 |
PLANETÁRIUM NOVĚ!
(30.3.2003) Od dubna si náš pořad mohou poslechnout nejen posluchači na severu Čech, ale i příznivci vědy a fantazie z Prahy, středních Čech, Pardubicka a také z Vysočiny. Počínaje 1. dubnem 2003 totiž Planetárium vysílá i Český rozhlas Regina, respektive Region, a to vždy v úterý, po dvacáté hodině.
ZAJÍMAVOSTI V SÍTI: Archeologie česky
(Planetárium 30.3.2003) Jste-li opravdovými příznivci archeologie, možné byste si rádi tu a tam zasurfovali v síti sítí a dozvěděli se, co je nového v tomto vědeckém oboru na našem domácím písečku. V takovém případě budete možná zklamáni. Takové komplexní webové stránky, po jakých toužíte, nejspíš nenajdete.
PŘÍBRAMSKÝ METEORIT
(Planetárium 30.3.2003) Před čtyřiačtyřiceti lety, 7. dubna 1959, se astronomům z Ondřejova podařilo vyfotografovat dráhu letu objektu, jehož úlomky byly později nalezeny u Příbrami. Dodnes je to jeden z největších světových úspěchů naší astronomie. Víc nám o tom řekne astronom Zdeněk Ceplecha
ČESKÝ SVĚTEC SV. PROKOP
(Planetárium 30.3.2003) Sv.Prokop byl jedinečnou osobností našich dějin. Co o něm však víme jistého a co je jen legenda? V úterý 25. března uplynulo právě 950 let od jeho smrti na Sázavě a v příštím roce uplyne dokonce 800 let od jeho svatořečení. O jednom z českých zemských patronů vypráví litoměřický historik, archivář tamního biskupství Jaroslav Macek.
KRATOCHVILNÁ VYPRÁVĚNÍ O TAJEMNÝCH MÍSTECH: U Svatého Kamene
(Planetárium 23.3.2003) Samota U Svatého Kamene, tvořená jen několika domy se nachází na Českokrumlovsku, nedaleko hranic s Rakouskem. Je to významné poutní místo - a i v dnešních dnech se tam uctívají kameny, na kterých se podle legendy někdy kolem roku 1500 zjevila "v nebeském lesku" Panna Maria.
PŘEPÓLUJE SE NAŠE PLANETA?
(Planetárium 28.4.2002 a 23.3.2003) Magnetické póly Země se nekryjí s geografickými a navíc stále mění místo - to je známá věc. V geologické minulosti naší planety dokázaly magnetické póly předvádět ještě daleko divočejší tanec. A co víc: dokázaly se i přepólovat. Někdy v budoucnu nás to čeká znovu, říká Pavel Hejda. Máme se bát?
ASTRONOM TYCHO BRAHE
(Planetárium 25.11.2001 a 23.3.2003) Byl to právě dánský astronom Tycho Brahe, který zcela změnil podobu a metody astronomických pozorování. Krátký pobyt v Čechách byl pro něj osudový. Setkal se tu s Johannesem Keplerem a našla si ho tu i smrt. O Tychonu Brahem hovoří astronom Pavel Najser.
MÝTY, OMYLY, AKTUALITY ASTRONOMIE: Slunce
(Planetárium 16.3.2003) Pozorovatelé se kdysi domnívali, že Slunce je jakousi koulí z čistého ohně a světla. Ovšem jen do té doby, než pomocí dalekohledu uviděli na jeho povrchu tmavé skvrny. O těch si zpočátku mysleli, že jde o strusku, plovoucí na roztavené hladině...
PRAVĚKÉ LOMY NA ZELENOU BŘIDLICI NALEZENY
(Planetárium 16.3.2003) Poblíž Jablonce nad Nisou, mezi Maršovickým vrchem a Velkými Hamry, existovala v neolitu velká těžební oblast, která zásobovala zelenými břidlicemi nejen všechny slavné české neolitické lokality, ale zřejmě i území Moravy, dolního Rakouska a Německa. Hovoříme o tom s Antonínem Přichystalem.
BOHOVÉ, HROBY A UČITELÉ - NOVÁ KNIHA KARLA SKLENÁŘE
(Planetárium 16.3.2003) Učiteli jsou míněni čeští spisovatelé. Hlavním tématem knihy jsou jejich pokusy o zobrazení českého pravěku v beletrii. Tomuto tématu se u nás dosud nikdo komplexně nevěnoval a nová publikace z pera známého popularizátora archeologie tak přináší zajímavé a někdy i zábavné informace.
EXKLUZIVNÍ AKTUALITA: Novinky z oázy Bahríja. Čeští egyptologové na výzkumu v egyptské Západní poušti
(9.3.2003) Miroslav Bárta a Vladimír Brůna se hlásí s průběžnou aktuální informací z výzkumů, doprovázenou fotografiemi!
NAPÍNAVÉ BÁDÁNÍ: Záhadný Doughertyho ostrov
(Planetárium 9.3.2003) Na Doughertyho ostrov nevede jednoduchá cesta. Není totiž k nalezení a není také příliš jasné, co se s ním vlastně stalo. Jeho poloha je přitom dobře známá... Měl by ležet v nejjižnějším Tichém oceánu, nějakých 1500 kilometrů severně od ledového pobřeží Antarktidy, kde Amundsenovo moře omývá Getzův šelfový led. Ale neleží.
ČTVRTSTOLETÍ PO LETU VLADIMÍRA REMKA
(Planetárium 9.3.2003) 2. března 2003 uplynulo rovné čtvrtstoletí ode dne, kdy se do vesmíru vydal první Čech, Vladimír Remek. Ať už se dnes o jeho cestě říká a píše cokoliv, neoddiskutovatelným faktem zůstává, že tehdejší Československo bylo teprve třetí zemí na světě, jejíž občan se mohl podívat na planetu Zemi z kosmického prostoru. A rozhodně nebyl jen nějakým kosmickým turistou...
Jak funguje NEAT (Planetárium 9.3.2003) Jak pracuje vyhledávací systém, který objevil stovky nových komet a asteroidů? Vysvětlení Kamila Hornocha obsahuje už publikovaný článek KUDO-FUJIKAWA A NEAT - KOMETY TĚCHTO DNÍ.
 |
 |
 |
AKTUALITA: Pioneer-10 se navždy rozloučil se Zemí
(26. února 2003) Americká kosmická sonda Pioneer-10 vyslala na Zemi svůj poslední signál 22. ledna letošního roku. V noci z 25. na 26. února to oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Sonda se v současnosti nachází ve vzdálenosti 12,23 miliardy kilometrů od Země, což je dvaaosmdesátkrát dál, než je vzdálenost Země od Slunce. Ještě žádný lidský výtvor se nedostal tak daleko. Sonda, která je vybavena i zlatou destičkou s poselstvím mimozemským civilizacím se na svou pouť vydala 2. března 1972 z floridského mysu Canaveral. Jako první pronikla pásem asteroidů mezi Marsem a Jupiterem a v prosinci 1973 z oběžné dráhy kolem Jupitera potvrdila, že tato planeta je složena z plynů a tekutiny. V dalších letech přinesla i mnoho dalších vědeckých poznatků. (ČTK/ Planetárium)
KRATOCHVILNÁ VYPRÁVĚNÍ O TAJEMNÝCH MÍSTECH: Jizerské hory a Pohanské kameny
(Planetárium 23.2.2003) Skupina rulových balvanů Pohanské kameny se nachází nad údolím říčky Smědé a je opředená četnými pověstmi. Na nejvyšším ze zdejších kamenů se totiž nacházejí "obětní mísy", velké mísovité až kotlovité prohlubně. Podle německého badatele Preuskera se prý na Pohanských kamenech kdysi konávaly starogermánské slavnosti slunovratu.
DENDROCHRONOLOGIE - CO SKRÝVAJÍ LETOKRUHY
(Planetárium 23.2.2003) Minulost člověka může být zachycena třeba v kronikách, minulost stromů v jejich letokruzích. Zkoumáním letokruhů se zabývá dendrochronologie. Badatelé v tomto oboru jsou opravdovými cestovateli v čase. Jejich cesta je plná úskalí a napětí - je dobrodružná, ale málokdo o ní něco ví. A přitom tento obor bádání nabízí něco takřka neuvěřitelného. Kus dřeva z krovu historické stavby umožňuje takřka na rok přesně určit, kdy byla postavena. Odborníků, kteří se u nás dendrochronologii soustavně věnují není mnoho. Jedním z nich je Josef Kyncl.
EXPEDICE BAHRÍJA
(Planetárium 23.2.2003) Naši egyptologové se chystají na novou cestu do Egypta. Tentokrát ne do tradičního Abúsíru, ale do oázy Bahríja v Západní poušti. Ta leží úplně mimo území české koncese. Jak se to stalo, že jedou právě tam? To vám prozradí Miroslav Bárta z Českého egyptologického ústavu.
MÝTY, OMYLY, AKTUALITY ASTRONOMIE: Asteroid 2002 AA29
(Planetárium 16.2.2003) Možná si vzpomenete, že jsme se loni v přehledu novinek ze světa vědy zmiňovali o několika planetkách, které se přiblížily - vzato z astronomického hlediska - doslova na dosah ruky k naší Zemi. Připomenu, že to byla např. planetka s označením 3753 známá spíše pod názvem Cruithne. Nebo třeba 1950 LK... Astronomy však jaksi dodatečně nejvíc zaujal asteroid s označením 2002 AA29.
TAJEMSTVÍ KRUMLOVSKÉHO LESA
(Planetárium 16.2.2003) O tom, že se v době kamenné hojně vyráběly a používaly kamenné nástroje, ví každý. Kámen později vystřídaly kovy, ale kamenné nástroje se místy vyráběly dál. A ve velké míře. Dělo se tak například v oblasti tzv. Krumlovského lesa, na půli cesty mezi Brnem a Znojmem. Dodnes tu všude leží statisíce kamenných úštěpků i hotových nástrojů, které se tu sice vyráběly, ale my nevíme proč. Jejich výrobci je totiž k ničemu nepoužívali. Hovoří o tom Antonín Přichystal.
 |
NAPÍNAVÉ BÁDÁNÍ: Epos o Gilgamešovi
(Planetárium 9.2.2003) Zní to všechno tak trochu jako pohádka, ale podobné pohádky jsou s počátky archeologické vědy zkrátka neodmyslitelně spjaté. Ve 40. letech 19. století objevil britský archeolog Austen Layard trosky Ninive, hlavního města dávné asyrské říše, jehož největší rozkvět nastal za králů Sinacheriba a Aššurbanipala, v 7. století před Kristem. A co bylo dál?
 |
 |
 |
HRY SE SLOVY A JAZYKEM
(Planetárium 2.2.2003) Jak se bavit a jak si hrát, nemáte-li k dispozici nic jiného než svůj mozek a pár pomůcek navrch - hlas, tužku, papír? V takovou chvíli přichází čas her s řečí a jazykem. Čeština vám k tomu dává nepřeberně možností. Dokonce si o tom můžete předem i něco zajímavého přečíst. V knize, která je ve své podstatě dvojjediná. Její hlavní část totiž vyšla tiskem; to, co se na papír nevešlo a nebo nehodilo, je k dispozici na Internetu... Víc vám už prozradí autor knížky, Pavel Houser.
 |
MÝTY, OMYLY, AKTUALITY ASTRONOMIE: Hádanky kolem Venuše
(Planetárium 19.1.2003) Venuše je stále ještě velmi tajemná planeta. A to i přesto, jak je naší Zemi blízká - svou vzdáleností od Slunce, velikostí, hmotností i hustotou. Často byla označována jako dvojče a nebo sestra Země, zvláště když se ukázalo, že má atmosféru a oblačný příkrov. Všechny mýty a představy však padly s šokujícími zjištěními prvních kosmických sond, které k Venuši dorazily v 60. letech.
 |
Soutěž je vždy součástí posledního Planetária v měsíci.
Ve hře je pokaždé hodnotná knížka. Více zde...
VÍCE ZDE
Chcete si o vědě a fantazii přečíst ještě víc?
Podívejte se na tyto stránky:
ČESKÝ ROZHLAS - Věda a technika
VĚDA na NEVIDITELNÉM PSU
SCIENCEWORLD
INSTANTNÍ ASTRONOMICKÉ NOVINY
PLANETÁRIUM - stránky Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy
PROJEKT ZÁŘE - sběr a vyhodnocování informací o UFO a záhadných jevech v ČR
ČESKÁ ASTRONOMICKÁ SPOLEČNOST - aktuality z astronomie a kosmonautiky
ARCHEOLOGICKÉ MÍSTO - Archeologie v České republice
Úterý 28. října na Regině a Regionu:
Možná i Vaši poštu zahlcují nevyžádané e-maily Vesmírných lidí charismatického kontaktéra Iva Bendy. Co si počít s Plejáďany? A kdo vůbec jsou Vesmírní lidé? O tom budeme hovořit s Prokopem Remešem ze Společnosti pro studium sekt a nových náboženských směrů. Navšívíme také krajiny a kameny geologa a publicisty Václava Cílka.
Neděle 2. listopadu na Severu, úterý 4. listopadu na Regině a Regionu:
Tadeáš Haenke - lékař, botanik a cestovatel - byl rodákem ze severočeské Chřibské. Známější než v Čechách je však v jihoamerické Bolívii. O jeho dobrodružném životě, objevech i stopách, které po sobě zanechal v bolivijské Cochabambě bude hovořit Vladislav Rogozov. Na novou výstavu Voda a život vás do pražského Národního muzea pozve zoolog Miloš Anděra.
Dále připravujeme:
Tajemství mayského kodexu - Pravěký hmyz - Co dokáže restaurátor - Neviděli jste sysla? - Čínská cesta do vesmíru - Červená knihovna v antice atd.
ROZHOVORY A JINÉ DELŠÍ PŘÍSPĚVKY
Stalo se
Pravidelné rubriky:
Procházka oblohou (vždy 1. neděle v měsíci)
Napínavé bádání (2. neděle v měsíci)
Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie (3. neděle v měsíci)
Kratochvilná vyprávění o tajemných místech (4. neděle v měsíci)
Zajímavosti v síti (5. neděle v měsíci)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Požár v Mostě má 7. oběť. ‚Byla popálená na 95 procentech těla. Přesto jsme bojovali,‘ řekl primář
-
Mynář je nevinen. Soud zprostil exkancléře obžaloby v dotační kauze na jeho penzion v Osvětimanech
-
Manželé z Ostravy svépomocí opravují vyplavený dům. Bez mobilu by to s pojišťovnou řešili jen těžko
-
Obejde se schvalování vyšších platů politiků bez ‚šaškáren‘ ve Sněmovně? Experti obstrukce čekají
