PLANETÁRIUM

Na obsahu a úpravě stránek se průběžně pracuje.
Starší příspěvky hledejte v archivu.

PLANETÁRIUM NOVĚ!
(30.3.2003) Od dubna si náš pořad mohou poslechnout nejen posluchači na severu Čech, ale i příznivci vědy a fantazie z Prahy, středních Čech, Pardubicka a také z Vysočiny. Počínaje 1. dubnem 2003 totiž Planetárium vysílá i Český rozhlas Regina, respektive Region, a to vždy v úterý, po dvacáté hodině.

ZAJÍMAVOSTI V SÍTI: Archeologie česky
(Planetárium 30.3.2003) Jste-li opravdovými příznivci archeologie, možné byste si rádi tu a tam zasurfovali v síti sítí a dozvěděli se, co je nového v tomto vědeckém oboru na našem domácím písečku. V takovém případě budete možná zklamáni. Takové komplexní webové stránky, po jakých toužíte, nejspíš nenajdete.

PŘÍBRAMSKÝ METEORIT
(Planetárium 30.3.2003) Před čtyřiačtyřiceti lety, 7. dubna 1959, se astronomům z Ondřejova podařilo vyfotografovat dráhu letu objektu, jehož úlomky byly později nalezeny u Příbrami. Dodnes je to jeden z největších světových úspěchů naší astronomie. Víc nám o tom řekne astronom Zdeněk Ceplecha

ČESKÝ SVĚTEC SV. PROKOP
(Planetárium 30.3.2003) Sv.Prokop byl jedinečnou osobností našich dějin. Co o něm však víme jistého a co je jen legenda? V úterý 25. března uplynulo právě 950 let od jeho smrti na Sázavě a v příštím roce uplyne dokonce 800 let od jeho svatořečení. O jednom z českých zemských patronů vypráví litoměřický historik, archivář tamního biskupství Jaroslav Macek.

KRATOCHVILNÁ VYPRÁVĚNÍ O TAJEMNÝCH MÍSTECH: U Svatého Kamene
(Planetárium 23.3.2003) Samota U Svatého Kamene, tvořená jen několika domy se nachází na Českokrumlovsku, nedaleko hranic s Rakouskem. Je to významné poutní místo - a i v dnešních dnech se tam uctívají kameny, na kterých se podle legendy někdy kolem roku 1500 zjevila "v nebeském lesku" Panna Maria.

PŘEPÓLUJE SE NAŠE PLANETA?
(Planetárium 28.4.2002 a 23.3.2003) Magnetické póly Země se nekryjí s geografickými a navíc stále mění místo - to je známá věc. V geologické minulosti naší planety dokázaly magnetické póly předvádět ještě daleko divočejší tanec. A co víc: dokázaly se i přepólovat. Někdy v budoucnu nás to čeká znovu, říká Pavel Hejda. Máme se bát?

ASTRONOM TYCHO BRAHE
(Planetárium 25.11.2001 a 23.3.2003) Byl to právě dánský astronom Tycho Brahe, který zcela změnil podobu a metody astronomických pozorování. Krátký pobyt v Čechách byl pro něj osudový. Setkal se tu s Johannesem Keplerem a našla si ho tu i smrt. O Tychonu Brahem hovoří astronom Pavel Najser.

MÝTY, OMYLY, AKTUALITY ASTRONOMIE: Slunce
(Planetárium 16.3.2003) Pozorovatelé se kdysi domnívali, že Slunce je jakousi koulí z čistého ohně a světla. Ovšem jen do té doby, než pomocí dalekohledu uviděli na jeho povrchu tmavé skvrny. O těch si zpočátku mysleli, že jde o strusku, plovoucí na roztavené hladině...

PRAVĚKÉ LOMY NA ZELENOU BŘIDLICI NALEZENY
(Planetárium 16.3.2003) Poblíž Jablonce nad Nisou, mezi Maršovickým vrchem a Velkými Hamry, existovala v neolitu velká těžební oblast, která zásobovala zelenými břidlicemi nejen všechny slavné české neolitické lokality, ale zřejmě i území Moravy, dolního Rakouska a Německa. Hovoříme o tom s Antonínem Přichystalem.

BOHOVÉ, HROBY A UČITELÉ - NOVÁ KNIHA KARLA SKLENÁŘE
(Planetárium 16.3.2003) Učiteli jsou míněni čeští spisovatelé. Hlavním tématem knihy jsou jejich pokusy o zobrazení českého pravěku v beletrii. Tomuto tématu se u nás dosud nikdo komplexně nevěnoval a nová publikace z pera známého popularizátora archeologie tak přináší zajímavé a někdy i zábavné informace.

EXKLUZIVNÍ AKTUALITA: Novinky z oázy Bahríja. Čeští egyptologové na výzkumu v egyptské Západní poušti
(9.3.2003) Miroslav Bárta a Vladimír Brůna se hlásí s průběžnou aktuální informací z výzkumů, doprovázenou fotografiemi!

NAPÍNAVÉ BÁDÁNÍ: Záhadný Doughertyho ostrov
(Planetárium 9.3.2003) Na Doughertyho ostrov nevede jednoduchá cesta. Není totiž k nalezení a není také příliš jasné, co se s ním vlastně stalo. Jeho poloha je přitom dobře známá... Měl by ležet v nejjižnějším Tichém oceánu, nějakých 1500 kilometrů severně od ledového pobřeží Antarktidy, kde Amundsenovo moře omývá Getzův šelfový led. Ale neleží.

ČTVRTSTOLETÍ PO LETU VLADIMÍRA REMKA
(Planetárium 9.3.2003) 2. března 2003 uplynulo rovné čtvrtstoletí ode dne, kdy se do vesmíru vydal první Čech, Vladimír Remek. Ať už se dnes o jeho cestě říká a píše cokoliv, neoddiskutovatelným faktem zůstává, že tehdejší Československo bylo teprve třetí zemí na světě, jejíž občan se mohl podívat na planetu Zemi z kosmického prostoru. A rozhodně nebyl jen nějakým kosmickým turistou...

Jak funguje NEAT (Planetárium 9.3.2003) Jak pracuje vyhledávací systém, který objevil stovky nových komet a asteroidů? Vysvětlení Kamila Hornocha obsahuje už publikovaný článek KUDO-FUJIKAWA A NEAT - KOMETY TĚCHTO DNÍ.

OBRAZY HISTORICKÉ KRAJINY

(Planetárium 9.3.2003) Co víme o tom, jak vypadala česká krajina na přelomu 18. a 19. století, v době těsně předcházející průmyslové revoluci a nebo v jejich počátcích? Jsme o tom kupodivu zpraveni dost podrobně - vedle obrazů, kreseb či grafik našich umělců i díky vojenským kartografům. Obraz historické krajiny nám zachovaly mapy I. a II. vojenského mapování. Tento obraz v sobě nese informace, které zajímají vědce mnoha oborů.

PROCHÁZKA OBLOHOU

(Planetárium 2.3.2003) Některá souhvězdí mizí ve slunečním lesku, jiná z něho vystupují. Spatřit můžeme ještě všechna zimní souhvězdí, jako je Orion, Blíženci, Býk, Malý a Velký pes. S postupujícím večerem a nocí se už objevují souhvězdí jarní, k nimž patří poměrně nenápadné souhvězdí Raka, východně od Blíženců. Ještě dále k východu nalezneme velmi jasnou hvězdu Regulus v souhvězdí Lva. A co dalšího vám ukáže březnová obloha?

PRAVĚKÉ PÍSMO NA ŽATECKU - VÝROČÍ JEDNOHO PODVODU

(Planetárium 2.3.2003) Znali pravěcí lidé písmo? Tato otázka vzrušovala odbornou i laickou veřejnost od počátků archeologické vědy až skoro do půlky 20. století. Jak by to bylo pěkné, najít a rozluštit nějaký nápis z temného dávnověku, ze kterého nám jinak zbyly jen němé předměty a kostry. Z těch se nedal vyčíst žádný příběh; zbyly jen konstrukce a dohady. Debata o pravěkém písmu propukala, utichala a znovu se vracela v jakýchsi vlnách; tak, jak vycházely na světlo světa další podivuhodné nálezy.

PAVEL PAVEL OPĚT NA VELIKONOČNÍM OSTROVĚ

(Planetárium 2.3.2003) Strakonický inženýr a specialista na přepravu břemen Pavel Pavel nedávno po letech znovu navštívil Velikonoční ostrov. Byla to už třetí jeho návštěva na této výspě civilizace, ztracené ve vlnách Tichého oceánu. Při té první, v roce 1986, předvedl Thoru Heyerdahlovi i ostrovanům, jak mohli jejich předkové po ostrově transportovat zdejší obří sochy moai. Co ho vedlo k té letošní návštěvě?

AKTUALITA: Pioneer-10 se navždy rozloučil se Zemí
(26. února 2003) Americká kosmická sonda Pioneer-10 vyslala na Zemi svůj poslední signál 22. ledna letošního roku. V noci z 25. na 26. února to oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Sonda se v současnosti nachází ve vzdálenosti 12,23 miliardy kilometrů od Země, což je dvaaosmdesátkrát dál, než je vzdálenost Země od Slunce. Ještě žádný lidský výtvor se nedostal tak daleko. Sonda, která je vybavena i zlatou destičkou s poselstvím mimozemským civilizacím se na svou pouť vydala 2. března 1972 z floridského mysu Canaveral. Jako první pronikla pásem asteroidů mezi Marsem a Jupiterem a v prosinci 1973 z oběžné dráhy kolem Jupitera potvrdila, že tato planeta je složena z plynů a tekutiny. V dalších letech přinesla i mnoho dalších vědeckých poznatků. (ČTK/ Planetárium)

KRATOCHVILNÁ VYPRÁVĚNÍ O TAJEMNÝCH MÍSTECH: Jizerské hory a Pohanské kameny
(Planetárium 23.2.2003) Skupina rulových balvanů Pohanské kameny se nachází nad údolím říčky Smědé a je opředená četnými pověstmi. Na nejvyšším ze zdejších kamenů se totiž nacházejí "obětní mísy", velké mísovité až kotlovité prohlubně. Podle německého badatele Preuskera se prý na Pohanských kamenech kdysi konávaly starogermánské slavnosti slunovratu.

DENDROCHRONOLOGIE - CO SKRÝVAJÍ LETOKRUHY
(Planetárium 23.2.2003) Minulost člověka může být zachycena třeba v kronikách, minulost stromů v jejich letokruzích. Zkoumáním letokruhů se zabývá dendrochronologie. Badatelé v tomto oboru jsou opravdovými cestovateli v čase. Jejich cesta je plná úskalí a napětí - je dobrodružná, ale málokdo o ní něco ví. A přitom tento obor bádání nabízí něco takřka neuvěřitelného. Kus dřeva z krovu historické stavby umožňuje takřka na rok přesně určit, kdy byla postavena. Odborníků, kteří se u nás dendrochronologii soustavně věnují není mnoho. Jedním z nich je Josef Kyncl.

EXPEDICE BAHRÍJA
(Planetárium 23.2.2003) Naši egyptologové se chystají na novou cestu do Egypta. Tentokrát ne do tradičního Abúsíru, ale do oázy Bahríja v Západní poušti. Ta leží úplně mimo území české koncese. Jak se to stalo, že jedou právě tam? To vám prozradí Miroslav Bárta z Českého egyptologického ústavu.

MÝTY, OMYLY, AKTUALITY ASTRONOMIE: Asteroid 2002 AA29
(Planetárium 16.2.2003) Možná si vzpomenete, že jsme se loni v přehledu novinek ze světa vědy zmiňovali o několika planetkách, které se přiblížily - vzato z astronomického hlediska - doslova na dosah ruky k naší Zemi. Připomenu, že to byla např. planetka s označením 3753 známá spíše pod názvem Cruithne. Nebo třeba 1950 LK... Astronomy však jaksi dodatečně nejvíc zaujal asteroid s označením 2002 AA29.

TAJEMSTVÍ KRUMLOVSKÉHO LESA
(Planetárium 16.2.2003) O tom, že se v době kamenné hojně vyráběly a používaly kamenné nástroje, ví každý. Kámen později vystřídaly kovy, ale kamenné nástroje se místy vyráběly dál. A ve velké míře. Dělo se tak například v oblasti tzv. Krumlovského lesa, na půli cesty mezi Brnem a Znojmem. Dodnes tu všude leží statisíce kamenných úštěpků i hotových nástrojů, které se tu sice vyráběly, ale my nevíme proč. Jejich výrobci je totiž k ničemu nepoužívali. Hovoří o tom Antonín Přichystal.

KOSMICKÉ KARAMBOLY (S DOBRÝM KONCEM)

(Planetárium 16.2.2003) Tragická havárie raketoplánu Columbia z 1. února letošního roku opět po nějakém čase upozornila na skutečnost, že být kosmonautem je opravdu velmi nebezpečné povolání. Kosmická technika totiž není a nikdy nebude nic jednoduchého a čas od času bude zkrátka docházet k jejím poruchám. Opravdu se s tím nedá nic dělat? "Jediné, co můžeme udělat je pokusit se minimalizovat riziko poruch s fatálními následky; havárii, při kterých přijdou o život kosmonauti," říká Marcel Grün.

NAPÍNAVÉ BÁDÁNÍ: Epos o Gilgamešovi
(Planetárium 9.2.2003) Zní to všechno tak trochu jako pohádka, ale podobné pohádky jsou s počátky archeologické vědy zkrátka neodmyslitelně spjaté. Ve 40. letech 19. století objevil britský archeolog Austen Layard trosky Ninive, hlavního města dávné asyrské říše, jehož největší rozkvět nastal za králů Sinacheriba a Aššurbanipala, v 7. století před Kristem. A co bylo dál?

KUDO-FUJIKAWA A NEAT - KOMETY TĚCHTO DNÍ

(Planetárium 9.2.2003) Pozornost astronomů na konci minulého a také na začátku letošního roku poutala a částečně ještě poutá dvojice jasných komet - C/2002 X5 Kudo-Fujikawa a C/2002 V1 NEAT. Předpokládalo se, že nám tyto komety na obloze předvedou úžasnou podívanou. Tak úžasnou, že dokonce jedna z nich měla být vidět i na denní obloze. Bohužel, nestalo se tak...

GEOINFORMATIKA VE SLUŽBÁCH NAŠICH EGYPTOLOGŮ

(Planetárium 9.2.2003) Jakožto odborník na geoinformatiku jezdí Vladimír Brůna poslední dobou pravidelně na expedice s našimi egyptology. Co jeho práce egyptologům přináší a proč je pro ně důležitá? A co je to geoinformatika? "Je v podstatě celý soubor oborů. Patří mezi ně geodézie, kartografie, problematika geografických informačních systémů (GIS), metody dálkového průzkumu Země a souvisí s tím samozřejmě i výpočetní technika," říká Vladimír Brůna.

PROČ UBÝVÁ VRABCŮ?

(Planetárium 2.2.2003) Dokážete si představit něco obyčejnějšího a nenápadnějšího, než je vrabec domácí? Asi těžko, vždyť vrabci jsou prostě všude - méně nepříjemní než holubi, ale o to více všudypřítomní. Donedávna platilo, že stačí v kterémkoliv městě hodit na zem pár drobků a ve chvilce jste byli obklopeni houfem obcházejících holubů a poskakujících vrabců. Zkuste to ale udělat dnes. Holubi dozajista přiletí. Vrabců bude jen pár a nebo žádný. Začali totiž vymírat - a nikdo přesně neví proč.

HRY SE SLOVY A JAZYKEM
(Planetárium 2.2.2003) Jak se bavit a jak si hrát, nemáte-li k dispozici nic jiného než svůj mozek a pár pomůcek navrch - hlas, tužku, papír? V takovou chvíli přichází čas her s řečí a jazykem. Čeština vám k tomu dává nepřeberně možností. Dokonce si o tom můžete předem i něco zajímavého přečíst. V knize, která je ve své podstatě dvojjediná. Její hlavní část totiž vyšla tiskem; to, co se na papír nevešlo a nebo nehodilo, je k dispozici na Internetu... Víc vám už prozradí autor knížky, Pavel Houser.

KRATOCHVILNÁ VYPRÁVĚNÍ O TAJEMNÝCH MÍSTECH. Špičák: Je to vizír?

(Planetárium 26.1.2003) Co že je to vizír? Cosi jako kamenná muška. Architekti velkých pravěkých kamenných staveb je stavěli na přesně určené místo tak, aby právě nad nimi vycházelo či zapadalo slunce o slunovratu či rovnodennosti. Máme i u nás takové vizíry? Jeden by tu byl. Alespoň tak vypadá.

MACHU PICCHU, MĚSTO KONDORA A PUMY

(Planetárium 26.1.2003) Osmý div světa. Kamenný ostrov, plující na zeleni tropického pralesa. Orlí hnízdo... To všechno jsou synonyma pro jedno a totéž místo. Incké město Machu Picchu v peruánských Andách; ztracené a znovu nalezené, opředené mýty a zkazkami. Hovoří o něm Monika Baďurová z Náprstkova muzea a cestovatel Martin Mykiska.

TEPLICKÁ LEBKA PATŘÍ KRÁLOVNĚ JUDITĚ
(Planetárium 26.1.2003) Rozřešení jedné historické záhady se dočkalo město Teplice. Skončil totiž výzkum, který měl za cíl určit totožnost kosterních pozůstatků významné osoby, objevených v 50. letech minulého století při archeologickém výzkumu zdejší románské baziliky a kláštera. Jejich zakladatelkou byla matka prvního českého dědičného krále Přemysla Otakara I., manželka Vladislava II., královna Judita.

MÝTY, OMYLY, AKTUALITY ASTRONOMIE: Hádanky kolem Venuše
(Planetárium 19.1.2003) Venuše je stále ještě velmi tajemná planeta. A to i přesto, jak je naší Zemi blízká - svou vzdáleností od Slunce, velikostí, hmotností i hustotou. Často byla označována jako dvojče a nebo sestra Země, zvláště když se ukázalo, že má atmosféru a oblačný příkrov. Všechny mýty a představy však padly s šokujícími zjištěními prvních kosmických sond, které k Venuši dorazily v 60. letech.

DALEKÁ POUŤ KE KOMETĚ 46P/WIRTANEN
(Planetárium 19.1.2003) "Kometa Wirtanen je těleso, na kterém bychom mohli přistát s nějakým výsadkovým modulem a mohli bychom provádět měření přímo z povrchu. Což je úžasný nápad a úžasný cíl," říká Ivo Míček. A právě takový měl být cíl sondy Rosetta. Na svou pouť se měla vydat v průběhu měsíce ledna. Start byl však na poslední chvíli odložen - a to hned o dva a půl roku! Jak k tomu uvedla BBC, vědci musí sondě najít nový cíl, jinou kometu. A my vám tak misi sondy Rosetta představujeme s daleko větším předstihem, než jsme původně měli v úmyslu. Vše, co je o ní řečeno však v principu platí. Jen místo komety Wirtanen si musíte dosadit nějakou jinou kometu.

PADESÁT LET ÚSTAVU ARCHEOLOGICKÉ PAMÁTKOVÉ PÉČE V MOSTĚ

(Planetárium 19.1.2003) Právě letos uplyne padesát let od založení mostecké expozitury Archeologického ústavu tehdejší Československé akademie věd. Tato expozitura působí od roku 1992 jako samostatná instituce - Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech. Začněme ale od začátku... Jak nám prozradil ředitel ústavu Jan Blažek, archeologie na Mostecku samozřejmě nezačala až se vznikem jejich pracoviště.

Ad: UFO, RENDLESHAM FOREST. Dopis posluchače:
Nejpodrobnější informace najdete na www.rendlesham.com a rozhodně to nevyznívá ve prospěch UFO. Procházka.

NAPÍNAVÉ BÁDÁNÍ: Žirafa z pralesa

(Planetárium 12.1.2003) Začalo to Stanleyem. Tím, co našel Livingstona. Afričtí Pygmejové mu vyprávěli o jakémsi neznámém druhu pralesního osla a věnovali mu pár pruhů z jeho kůže. V Anglii se o ně však nikdo nezajímal... Všechno se změnilo, když se o zvláštním pralesním oslu, kterému domorodci říkali okapi doslechl britský guvernér v Ugandě sir Harry Johnston.

UFO, RENDLESHAM FOREST: Odtajněná záhada?
(Planetárium 12.1.2003) K události, o níž bude řeč, došlo v Rendleshamském lese u města Woodbridge poblíž Ipswiche ve východní Anglii - bylo to 27. prosince roku 1980. Informace o tom, co přesně se v lese stalo byly a bohužel i nadále jsou velmi kusé. Jak říká ufolog Vladimír Šiška z Projektu Záře, důvod je jasný...

SCIENCEWORLD, ČESKÝ SERVER O VĚDĚ

(Planetárium 12.1.2003) O vědě si na webu můžete přečíst ledacos, a to na lecjaké úrovni. Z haldy balastu lze však občas vykutat i všem dostupný klenot, webový časopis pro vážné zájemce z řad "poučené veřejnosti"... Nedávno jsme vám slíbili návštěvu redakce jednoho takového webového magazínu a slib plníme - je jím ScienceWorld.

DVOUHLAVÁ ZMIJE

(Planetárium 5.1.2003) Televize, rozhlas, novináři, dotazy zvídavé veřejnosti. Na to všechno si v posledních měsících roku 2002 ve zvýšené míře museli zvyknout pracovníci muzea v České Lípě. Celý ten poprask způsobil nevelký hádek, malá zmije, dlouhá snad deset nebo patnáct centimetrů. Není na ní vůbec nic zvláštního - kromě toho, že se plazí svým životem s jednou hlavou navíc. O dvouhlavé zmiji jsme si povídali s ředitelem muzea, zoologem Zdeňkem Vitáčkem.

VESMÍR V ROCE 2003

(Planetárium 5.1.2003) V kosmu se stále něco nového děje a je v něm toho pořád dost a dost k objevování. Není proto divu, že do vesmíru vzlétají stále nové družice a sondy, neboť touha člověka po poznání je neukojitelná. Jaké vesmírné mise se chystají v roce 2003, na to jsme se zeptali našeho stálého spolupracovníka, Marcela Grüna.

Z archivu Planetária: ZLATÁ KELTSKÁ MINCE Z ČESKÉHO RÁJE
(Planetárium 26.8.2001) Zajímavý nález učinil v červnu roku 2001 v jedné z jeskyní Českého ráje archeolog Petr Jenč. Byl jím jeden zlatý mušlovitý statér - vůbec nejtěžší keltská mince ražená ve 2. - 1. století před narozením Krista na našem území. Jde o vůbec první nález keltské mince ve skalní dutině na území celé České republiky.

ZAJÍMAVOSTI V SÍTI: Naše spřátelené webové stránky
(Planetárium 29.12.2002) Vědecká rubrika denního listu Neviditelný pes, stránky Scienceworld.cz, pražského Planetária a také Projektu Záře.

SKALNÍ RYTINY - OPOMÍJENÍ SVĚDKOVÉ MINULOSTI

(Planetárium 29.12.2002) Vyryli jste už někdy něco do pískovcové skály? Třeba vaše iniciály, datum a nebo některý z nechvalně známých obrazců? Pak jste se zachovali jako vandalové, zejména pokud to bylo v chráněné oblasti. Zároveň jste však, aniž jste o tom věděli, stvořili historický dokument. Dokumentací skalních rytin se na severu Čech zabývají archeologové Petr Jenč a Vladimír Peša.

JAK SE FOTOGRAFUJÍ TAJEMNÁ MÍSTA
(Planetárium 29.12.2002) Každý z nás má svá tajemná místa. Někdo se k nim chodí těšit, jiný bát, jen málokdo je však systematicky fotografuje... Případ fotografky a nakladatelky Marie Holečkové je v tomto ohledu skutečně raritní. Její fotografie zachycují ve velké většině právě místa, spojená s tajemstvím, místa, považovaná za léčivá a nebo místa jinak znamenitá.

KRATOCHVILNÁ VYPRÁVĚNÍ O TAJEMNÝCH MÍSTECH: Božiště Doudlebů?

(Planetárium 22.12.2002) Nedaleko vsi Hrádku u Trhových Svin, jihovýchodně od Českých Budějovic, se v lese nachází zvláštní kruhovitý útvar z uspořádaných kamenů. Vypadá jako jakési jeviště, do půlkruhu obklopené žulovými balvany, v jehož čele se tyčí velký monolit. "Božiště" u Hrádku bylo objeveno na samém konci 19. století jistým F. M. Čapkem.

NAN MADOL: MEGALITICKÉ BENÁTKY PACIFIKU

(Planetárium 22.12.2002) Jedním z nejzáhadnějších míst celého Tichomoří jsou nepochybně ruiny Nan Madolu, kamenného města postaveného na více než devadesáti umělých ostrovech u pobřeží ostrůvku Temwen poblíž největšího ostrova Mikronéské federace Pohnpei, zvaného též Ponape. Záhadolog Ivan Mackerle ruiny Nan Madolu nedávno navštívil..

KELTSKÝ PANTEON
(Planetárium 22.12.2002) Vánoce sice staří Bójové neslavili, nicméně památkou na jejich obřady je nám dodnes čarovná snítka jmelí. Jak vlastně vypadal keltský Panteon? Víme, že dávní obyvatelé střední a západní Evropy uctívali stromy, skály, jeskyně a tůně. A jací byli jejich bohové? Vypráví archeolog Petr Drda.

MÝTY, OMYLY, AKTUALITY ASTRONOMIE: Jupiterův měsíc Amalthea
(Planetárium 15.12.2002) K přiblížení sondy Galileo k Amaltheie na pouhých 160 kilometrů došlo 5. listopadu 2002. Ukázalo se přitom, že Amalthea je doslova provrtána velkým množstvím děr a pravděpodobně obsahuje více volného prostoru než pevných částí. Je to zkrátka jen velká hromada sutin.

METEOROLOGICKÉ DRUŽICE

(Planetárium 15.12.2002) Data z družic přijímají naši meteorologové od konce 70. let; v současnosti jde o tzv. polární družice NOAA a geostacionární družici METEOSAT. Koncem srpna byla úspěšně vypuštěna nová meteorologická družice - "Meteosat druhé generace". V čem je nový METEOSAT lepší, než jeho dosud aktivní předchůdce? Odpovídá Martin Setvák.

KRUTÉ HRY POD KAMENNÝMI KRUHY
(Planetárium 15.12.2002) V troskách starých středoamerických indiánských měst se nám až do dnešních dnů dochovala pěkná řádka honosných kamenných staveb zajímavého určení. Jsou to hřiště, na kterých se kdysi hrávala prastará indiánská míčová hra. Slovo "hra" však podstatu věci nevystihuje úplně do důsledku. Vždyť co je to za hru, když při ní jde o život. Co o ní a jejich pravidlech víme či nevíme dnes? Ptali jsme se Kateřiny Klápšťové.

NAPÍNAVÉ BÁDÁNÍ: Dolů, do Macochy!
(Planetárium 8.12.2002) "Na východní straně jsou dva malé zářezy v příkré skalní stěně a mezi těmi malá prohlubina, k níž s největší opatrností můžeš sejíti a nalezneš pak plošinku na kraji skalním, která poněkud propast převisuje. Na plošinku, která sotva místa pro lidské tělo poskytuje, lze se položiti na břicho a nahlížeti s otevřenýma očima do propasti opravdu závrať vzbuzující." Christian Karel André, 1804.

POSLEDNÍ LIDÉ NA MĚSÍCI

(Planetárium 8.12.2002) Třicet let uplynulo od zatím posledního pobytu lidí na Měsíci. Kosmonauti z šesté americké měsíční expedice na něm přistáli 11. prosince a opustili ho 14. prosince roku 1972. Od té chvíle se lidská noha měsíčního povrchu nedotkla, americký měsíční program letem Apolla 17 skončil. Co přinesly cesty na Měsíc lidstvu? Odpověď na tuto otázku jsme hledali u Marcela Grüna.

VELMI FOTOGENIČTÍ "ČERVÍCI"

(Planetárium 8.12.2002) Každý z vás už někdy něco podobného vyfotografoval - různé světelné, šedé či barevné skvrny, šmouhy, světélka a nebo mlžnaté útvary bez jasných kontur. Věci, které jste při fotografování před objektivem rozhodně neměli, jak jste přesvědčeni; přesto na snímcích jsou. A třeba jste vyfotili i podivné světelné smyčky, připomínající hadici od vysavače. Právě o nich hovoří Jitka Lenková.

ARCHEOLOGIE TURNOVSKA
(Planetárium 1.12.2002) Od září roku 2002 je v Okresním muzeu Českého ráje v Turnově k vidění výstava, představující to nejpodstatnější z nedávných archeologických nálezů v Turnově - Maškových zahradách a také na dalších zajímavých lokalitách Turnovska, jako jsou například Trosky a nebo hrad v katastru Dolních Štěpanic.

KRAJINOU KAMENNÝCH KŘÍŽŮ

(Planetárium 1.12.2002) Můžete se s nimi setkat opravdu kdekoliv - stojí jich u nás totiž stovky. U zdí kostelů, na návsích, u cest, ba i o samotě v lese. Jsou to svědkové smrti a pokání. Smírčí kříže. Narazíte-li například v šeru lesa nečekaně na omšelý kříž s vytesaným datem, nutně to probudí vaši fantazii. Co se tu asi kdysi stalo? Kde se tu ten kříž vzal? A co je to na něm vyryto? Snad nůž, rapír a nebo meč? A proč vlastně?

SOUTĚŽ

Soutěž je vždy součástí posledního Planetária v měsíci.
Ve hře je pokaždé hodnotná knížka. Více zde...

TIPY A POZVÁNKY

Poselství meteoritů - to je název nové výstavy, kterou si můžete prohlédnout v pražském Národním muzeu. Úplně poprvé se tu veřejnosti představuje meteorit Morávka, jehož pád v květnu roku 2000 vzbudil velký zájem médií i veřejnosti.

Sobota 5. dubna - Den archeologie v českolipském Vlastivědném muzeu.

V budově bývalého Svazarmu v Mnichově Hradišti se ve středu 9. dubna uskuteční přednáškové odpoledne. Témata: archeologie Mnichovohradišťska, úloha a význam vlastivědných muzeí, pravěká a starověká Čína.

Lounské Oblastní muzeum nabízí v přízemí Domu Sokolů z Mor výstavu fotografií Krása solných jeskyní Íránu.

Oblastní muzeum Chomutov vás zve na výstavu starých map a atlasů, nazvanou Svět podle Ortelia.

V hlavní budově Regionálního muzea v Žatci můžete vidět výstavu makrofotografií Jiřího Boudy. V prostorách Křížovy vily nabízí muzeum výstavu o získávání a využití stříbra.

VÍCE ZDE

Chcete si o vědě a fantazii přečíst ještě víc?
Podívejte se na tyto stránky:
VĚDA na NEVIDITELNÉM PSU
SCIENCEWORLD
PLANETÁRIUM - stránky Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy
PROJEKT ZÁŘE - sběr a vyhodnocování informací o UFO a záhadných jevech v ČR
ČESKÁ ASTRONOMICKÁ SPOLEČNOST - aktuality z astronomie a kosmonautiky

PŘÍŠTÍ PLANETÁRIA

Úterý 1. dubna na Regině a Regionu:
950 let nás dělí od smrti sv.Prokopa, sázavského opata a jednoho ze zemských patronů. Vedle Prokopova života vás seznámíme i s prokopskou legendou. 44 let uplyne v dubnu od nálezu tzv. příbramského meteoritu, s nímž je spojen jeden z největších historických úspěchů našich astronomů. Jedním z nich je Zdeněk Ceplecha. Čeká vás i soutěž o knížku.

Neděle 6. dubna na Severu, úterý 8. dubna na Regině a Regionu:
Nenechává vás chladnými krása drahých kamenů a zvláště safírů? Víte odkud pocházejí, jak se těžily a těží? Právě to a ještě mnoho dalších zajímavostí vám o safírech prozradí gemolog Jaroslav Hyršl. Na výstavu o Inuitech vás poté do pražského Náprstkova muzea pozve Kateřina Klápšťová.

Dále připravujeme:
Tajemství mayského kodexu - Mýty ze zvířecí říše - Jeskyně a lidé od pravěku k dnešku - Merkur, planeta Slunci nejbližší. - Králův stůl: dobře utajený megalit? - Co nového s dvouhlavou zmijí - Karbonský prales podruhé - Jak se dinosauři naučili létat - Nessie slaví výročí - Spatříme někdy počátek vesmíru? - Svatováclavská koruna: vzácný klenot nezměrné krásy - Poselství meteoritů atd.

ARCHIV PŘÍSPĚVKŮ

ROZHOVORY A JINÉ DELŠÍ PŘÍSPĚVKY

Stalo se

Pravidelné rubriky:
Procházka oblohou (vždy 1. neděle v měsíci)
Napínavé bádání (2. neděle v měsíci)
Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie (3. neděle v měsíci)
Kratochvilná vyprávění o tajemných místech (4. neděle v měsíci)
Zajímavosti v síti (5. neděle v měsíci)