Písecké hory, Mořinka a Nový Dvůr u Stach: Falešné megality

24. červenec 2004

Není všechno zlato co se třpytí a ne každý tajemný pravěký menhir je opravdu v pravěku vztyčeným kamenem.

Není všechno zlato co se třpytí a ne každý tajemný pravěký menhir je opravdu v pravěku vztyčeným kamenem, kolem něhož probíhaly temné obřady s lidskými oběťmi a kdovíco ještě, jak nám občas maluje naše představivost, zjitřená televizí a četbou obskurních knih a časopisů.
Jeden místní badatel například před osmi lety objevil záhadné kruhové seskupení pěti velkých žulových balvanů v Píseckých horách u Velkého Mehelníku, na tzv. Vyhlídce píseckých lesníků. Kameny proměřil, usoudil, že by mohlo jít o keltský kalendář a napsal o tom poutavý článek. Tomu, že jsou na kamenech vytesány letopočty nevěnoval nálezce příliš pozornosti. Zajímali se však jiní. Vyšlo najevo, že kameny na Vyhlídce zasadili před třiceti lety sami písečtí lesníci. Jde o jakýsi pomník lesnické práce a letopočty označují roky, kdy se na místě konaly různé odborné semináře a podobné akce. Nálezce na to nedbal a dál psal o svém "nálezu" jako o keltské památce. Připustíme-li, že jsme všichni Keltové jak se občas tvrdí, docela oprávněně.
Další příklad: Svým způsobem výtvarným happeningem se stala silvestrovská akce posledního dne roku 1999, jejímž iniciátorem byl akademický sochař Petr Váňa. Zhruba 150 dobrovolníků vytáhlo za pomoci lan a kladek za čtyři hodiny na vrch Vinice u obce Mořinka na Benešovsku třímetrový vápencový balvan o váze necelých pěti tun. Z kopce je výhled na nedaleké brdské lesy a tak je kámen jistě zdaleka viditelný. Kdybyste neznali jeho původ, snadno by vás mohl zmást.
To nejkurióznější na konec.
V roce 1998 byli dva pražští geologové upozorněni na krásný dvoumetrový kámen z granitového porfyru, stojící na louce u potoka v Novém Dvoře nedaleko Stach na Prachaticku. Když se na místě pídili po stáří a původu kamene, zjistili, že byl vztyčen při provádění meliorací a že má velmi prozaický účel. Označuje štamgastům kudy bezpečně přejít louku při noční cestě z místního pohostinství.
Možná si naši minulost malujeme až příliš romanticky. Vždyť kdo přijde po letech na to, který kámen postavil štamgast a který druid?

Frederik Velinský
Literatura:
Hovorka, O.: Písecké Avebury. Spirit, 2.8.1996.
Hovorka, O.: Keltský kalendář v Píseckých horách. Astro, č. 9/1999.
Kameníci vztyčili menhir. Metro, 3.1.2000.
Kolektiv autorů KPU: Písecké "Avebury" omylem.
Lenková, Jitka: Tzv. Písecké Avebury datováno. Badatelské rozhledy Badatelského centra Statenice, září 1998.
Menhir. http://www.tulak.cz/bobri/menhir.html
. Šarič, Radko - Štěpánek, Petr: České megality - tajemné kameny v naší krajině, rukopis, 1999. Archiv Městského muzea Aš, č.ev. 01183-1999.

Pravidelná rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá v rámci každého čtvrtého Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU.

Na titulní stránku.

autor: frv
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.